TRACKLIST CD:

album: Sandra - The Art Of Love (Bonus Tracks Edition) (The 8th Album) (2007)

Sandra – The Art of Love (2007)

Osobní, atmosférické a překvapivě otevřené album

The Art of Love představuje v kariéře Sandry velmi důležitý mezník. Osmé studiové album německé zpěvačky vyšlo v roce 2007 u vydavatelství Virgin/EMI a přineslo několik zásadních změn. Po více než dvaceti letech totiž Sandra poprvé nahrávala studiové album bez svého dlouholetého producenta a životního partnera Michaela Cretu. Produkce se ujal Jens Gad, dlouholetý Cretuův spolupracovník.

Album zároveň znamenalo větší Sandřin osobní vklad do tvorby textů. Řada skladeb vychází z jejích vlastních myšlenek a osobních vzpomínek. Výsledkem není další pokus zopakovat slavný synth-pop z 80. let, ale spíše intimní, melancholická a místy téměř meditativní kolekce, která se zvukově přibližuje atmosféře Enigmy.

Nová kapitola bez Michaela Cretu

Největší změnou oproti předchozím Sandřiným albům bylo rozhodnutí, že The Art of Love nebude produkovat Michael Cretu.

Cretu byl v té době plně zaměstnán prací na novém albu Enigmy A Posteriori, a proto se produkce ujal Jens Gad. Ten přitom nebyl pro Sandru žádným nováčkem. Už dříve se podílel na její tvorbě a dobře znal její hlas i způsob práce.

Gad se na novém albu postaral nejen o produkci, ale také o velkou část hudebního základu. Hrál na baskytaru, kytary, klávesy a bicí, využíval programování a podílel se na komponování většiny skladeb.

Jeho přístup byl odlišný od Cretuovy práce, přesto však album nezní jako úplný odklon od Sandřina dosavadního světa.

Naopak.

V některých skladbách jsou stále slyšet prvky, které posluchač okamžitě spojí se Sandrou – elektronické plochy, prostorové aranžmá, jemný rytmus a především její charakteristický hlas.

Sandra jako autorka

Dalším významným prvkem je Sandřin větší autorský podíl.

U předchozích alb většinou vznikala hudba a teprve následně se pracovalo na vokálních linkách a textech. U The Art of Love se Sandra výrazněji podílela na samotných textech a do skladeb přenesla vlastní vzpomínky a osobní pocity.

Podle dobových materiálů byly některé texty inspirovány jejími zápisky a osobními zkušenostmi. Album tak dostalo výrazně intimnější charakter.

To je ostatně slyšet hned v úvodní „What D'Ya Think of Me“ a později například v „Dear God... If You Exist“.

Sandra zde není pouze interpretkou písní napsaných někým jiným. Je mnohem více jejich vypravěčkou.

Zvuk alba

The Art of Love se značně liší od Sandřiných klasických alb The Long Play, Mirrors nebo Into a Secret Land.

Typické osmdesátkové syntezátory zde ustupují:

• pomalejším elektronickým rytmům,
• hlubším basovým linkám,
• atmosférickým plochám,
• akustickým i elektrickým kytarám,
• decentnímu programování,
• jemným doprovodným vokálům,
• místy téměř lounge atmosféře.

Některé skladby mají dokonce charakter elektronického chill-outu.

Právě proto může album při prvním poslechu překvapit posluchače, který očekává další „Maria Magdalena“ nebo „In the Heat of the Night“.

The Art of Love je mnohem klidnější a osobnější.

Tracklist a rozbor jednotlivých skladeb

1. What D'Ya Think of Me – 4:34

Album otevírá velmi osobní skladba, kterou napsali Sandra a Jens Gad.

Už její název naznačuje hlavní téma – otázku, jak Sandru vnímá okolí a jak sama sebe vnímá ona.

Hudebně jde o poměrně pomalou elektronickou skladbu s výraznou atmosférou. Sandra zde nepůsobí jako klasická popová hvězda, ale spíše jako žena, která se posluchači snaží něco sdělit.

Je to velmi vhodný úvod k celému albu.

2. The Way I Am – 3:31

„The Way I Am“ byla vybrána jako první singl.

Na skladbě se autorsky podíleli Sandra, Jens Gad a Andru Donalds a produkoval ji Jens Gad.

Jde o jednu z přístupnějších skladeb alba, která se více blíží klasickému popu.

Singl vyšel 26. ledna 2007 a v německé hitparádě dosáhl 50. místa.

Na maxi-singlu se objevily také například Extended Club Edit, Lounge Edit, „Logical Love“ a alternativní verze „Sleep“. (Five)

3. The Art of Love – 4:14

Titulní skladba.

Patří k nejatmosféričtějším momentům celého alba.

Sandra a Jens Gad zde vytvářejí velmi klidnou elektronickou kompozici, v níž je důležitější nálada než klasická hitová struktura.

Zajímavým prvkem je také použití japonského nástroje koto, na který hraje Miyabi Sudo.

Titulní skladba tak dobře vystihuje filozofii celého alba – méně prvoplánového popu, více atmosféry a osobní výpovědi.

4. What Is It About Me – 3:54

Na této skladbě se podíleli Winston Sela, Jens Gad, Torsten Stenzel a Ginger Mackenzie.

Píseň představuje o něco popovější stránku alba.

Sandra zde opět pracuje s otázkami vlastní identity a vztahů k okolí. Hudební produkce zůstává moderní, elektronická a velmi uhlazená.

Skladba byla vybrána jako druhý singl a vyšla v květnu 2007.

5. Dear God... If You Exist – 4:27

Jedna z nejvýraznějších a nejintimnějších skladeb alba.

Už název „Dear God... If You Exist“ naznačuje velmi osobní a existenciální tón.

Text napsali Sandra a Jens Gad a právě zde je dobře slyšet, že zpěvačka chtěla prostřednictvím alba vyjádřit věci, které byly mnohem osobnější než témata jejích klasických popových hitů.

Hudebně je skladba pomalá, melancholická a velmi atmosférická.

6. Silence Beside Me – 3:38

Další klidná elektronická skladba.

Sandra zde používá svůj typický měkký vokál, který se dokonale hodí k minimalistické produkci.

Píseň patří k těm, které staví především na náladě a prostoru.

7. Once Upon a Time – 4:52

Skladba s lehce pohádkovým názvem ukazuje další stránku alba.

Na hudbě se podíleli Fabrice Cuidad a Jens Gad, zatímco text je připisován Sandře a dalším spolupracovníkům.

Aranžmá je opět spíše atmosférické než taneční.

8. Put Your Arms Around Me – 5:05

Jedna z nejzajímavějších coververzí na albu.

Autory jsou Sinéad O'Connor a Rick Nowels. Sandra zde interpretuje skladbu původně spojenou se Sinéad O'Connor.

Píseň dostala v Sandřině podání zcela nový, jemnější elektronický charakter.

Její délka přesahuje pět minut a patří k nejdelším skladbám alba.

9. What's Left To Say – 4:36

Velmi působivá atmosférická skladba.

Na hudbě se podíleli Fabrice Cuidad a Jens Gad, na textu Christian Dornaus.

Je to jedna z písní, v nichž se nejvíce projevuje propojení Sandřina světa s atmosférou Enigmy.

Pomalé tempo, elektronické vrstvy a její měkký vokál vytvářejí velmi kompaktní celek.

10. Casino Royale – 3:51

Název pochopitelně evokuje svět Jamese Bonda.

Autorsky se na skladbě podíleli Rick Nowels, Billy Steinberg a Marie-Claire D'Ubaldo.

Skladba vznikla původně v souvislosti s představou hudby pro bondovský film, ale do oficiálního filmu Casino Royale nakonec zařazena nebyla.

Sandra zde dostává prostor pro trochu dramatičtější vokální projev.

11. Love Is The Price – 3:23

Zajímavá spolupráce s jednou z dalších velkých postav evropské taneční hudby:

DJ BoBo

Sandra a DJ BoBo zde navázali na spolupráci ze singlu „Secrets of Love“ z roku 2006.

„Love Is The Price“ je proto o něco více taneční než většina ostatních skladeb na albu.

Autory jsou Morrison Long a Steven Levis.

Přesto ani tato skladba nepůsobí jako návrat k čistému eurodance. Do celku alba zapadá poměrně přirozeně.

12. Shadow Of Power – 3:36

Jedna z nejvýraznějších skladeb závěru alba.

Na hudbě spolupracovali Fabrice Cuidad a Jens Gad, zatímco text napsali Sandra a Jens Gad.

Skladba má temnější atmosféru a velmi dobře ukazuje, kam se Sandřina tvorba v této fázi posunula.

13. All You Zombies – 5:03

Album uzavírá překvapivě coververze slavného hitu skupiny The Hooters.

Původní skladbu napsali Eric Bazilian a Rob Hyman.

Sandra ji ovšem nepojala jako klasickou rockovou coververzi.

Jens Gad ji proměnil v pomalou elektronickou skladbu, která má s původní verzí společný především text a základní melodii.

Píseň byla později propagována jako rozhlasový singl v Polsku.

Její více než pětiminutová stopáž dává závěru alba dostatek prostoru a funguje jako určitá závěrečná tečka.

Tři coververze

The Art of Love je zajímavé také tím, že obsahuje tři coververze:

1. Put Your Arms Around Me – Sinéad O'Connor / Rick Nowels
2. Casino Royale – Rick Nowels / Billy Steinberg / Marie-Claire D'Ubaldo
3. All You Zombies – The Hooters

Sandra je však všechny pojala tak, aby zapadaly do nového elektronického konceptu alba.

Singly

Z alba byly oficiálně vydány především:

The Way I Am

leden 2007

První singl a zároveň nejvýraznější pokus představit nový zvuk alba. V Německu dosáhl 50. místa.

What Is It About Me

květen 2007

Druhý singl. Komerčně již nebyl tak výrazný a v hlavních německých hitparádách se neprosadil.

All You Zombies

Skladba byla využita také jako propagační rádiový singl v Polsku.

Hitparádový úspěch alba

Přestože se The Art of Love nevrátilo k obrovským prodejům Sandřiny osmdesátkové éry, album se v několika evropských zemích do hitparád dostalo.

V Německu strávilo album v hitparádě tři týdny, ve Švýcarsku dva týdny.

Zajímavostí je, že album tedy v Německu vstoupilo rovnou do Top 20.

The Art of Love jako přelom v Sandřině kariéře

Album má v Sandřině diskografii mimořádné postavení.

Bylo:

• prvním studiovým albem bez produkce Michaela Cretu,
• prvním albem s tak výrazným Sandřiným autorským vkladem,
• produkováno Jensem Gadem,
• nahráváno v prostředí Gad Studios na Ibize,
• výrazně osobnější než předchozí alba,
• zvukově blízké elektronickému downtempu a atmosféře Enigmy.

Současně šlo o poslední studiové album vydané před definitivním rozpadem manželství Sandry a Michaela Cretu v roce 2007.

The Art of Love není album, které by se snažilo zopakovat triumf Sandry z druhé poloviny 80. let. Právě naopak. Je to deska, na níž se zpěvačka rozhodla ukázat osobnější stránku své tvorby.

Odchod Michaela Cretu z produkční pozice otevřel prostor Jensi Gadovi, který Sandřin hlas zasadil do modernějšího, klidnějšího a místy téměř enigmatického zvuku. Největší změnou však byla samotná Sandra – autorka textů, která se rozhodla otevřeněji pracovat s vlastními vzpomínkami a emocemi.

Proto je The Art of Love v její diskografii důležitým přechodovým albem: uzavírá jednu éru spojenou s Cretuem a současně otevírá novou kapitolu, která pokračovala albem Back to Life z roku 2009. Oficiální Sandřina diskografie jej skutečně uvádí jako album následující po The Art of Love.

A pokud se na Sandřinu kariéru díváme jako na celek, The Art of Love je především album změny –  více osobní, intimnější a atmosféričtější.

Sandra – hlas, který definoval evropský pop 80. let

Sandra patří k nejvýraznějším evropským popovým zpěvačkám 80. let. Její nezaměnitelný, lehce zastřený hlas, elegantní image a především charakteristický elektronický zvuk vytvořený ve spolupráci s Michaelem Cretuem z ní udělaly jednu z nejúspěšnějších německých zpěvaček své generace. Vrchol její sólové kariéry přišel mezi lety 1985–1992, kdy postupně vznikly hity „(I'll Never Be) Maria Magdalena“, „In the Heat of the Night“, „Everlasting Love“, „Secret Land“, „Hiroshima“ nebo „Don't Be Aggressive“.

Sandra ovšem nebyla pouze interpretkou hitů. Její kariéra je úzce spojena s německou elektronickou popovou scénou, skupinou Arabesque, producentem Michaelem Cretuem a později také s projektem Enigma.

Začátky – Sandra Ann Lauer

Sandra Ann Lauer se narodila 18. května 1962 v Saarbrückenu v tehdejším Západním Německu. Už jako dítě se věnovala hudbě a velmi brzy se ukázalo, že ji přitahuje především zpěv a popová hudba. Její profesionální kariéra začala překvapivě brzy – už v roce 1976, kdy pod jménem Sandra Ann vydala singl „Andy mein Freund“.

Tento první pokus však ještě nebyl začátkem velké mezinárodní kariéry. Zásadní změna přišla o několik let později.

Arabesque – první velký úspěch

V roce 1979, tedy ve svých šestnácti letech, se Sandra stala členkou dívčího disco tria Arabesque. Skupina patřila k nejúspěšnějším německým disco projektům přelomu 70. a 80. let a obrovskou popularitu získala především v Japonsku.

Právě v Arabesque Sandra získala první skutečné zkušenosti s profesionálním vystupováním, nahráváním i mezinárodním publikem.

Pro její budoucnost bylo ale ještě důležitější jiné setkání.

Michael Cretu

V souvislosti s Arabesque se Sandra setkala s hudebníkem a klávesistou Michaelem Cretuem. Cretu se postupně stal jejím hudebním spolupracovníkem, producentem a později také životním partnerem.

Právě jejich spojení vytvořilo zvuk, který se stal pro Sandru charakteristickým.

V roce 1984 Sandra Arabesque opustila a začala připravovat sólovou kariéru.

„Japan ist weit“ – první sólový krok

První významnější sólovou nahrávkou byla v roce 1984 skladba „Japan ist weit“.

Šlo o německou verzi písně „Big in Japan“ od Alphaville. Produkce se ujal Michael Cretu. Singl sice ještě nepřinesl velký mezinárodní úspěch, ale ukázal směr, kterým se Sandra s Cretuem chtěli vydatO rok později však přišla skladba, která změnila úplně všechno.

1985 – Maria Magdalena

„(I'll Never Be) Maria Magdalena“

V roce 1985 vyšel singl „(I'll Never Be) Maria Magdalena“.

Právě tato skladba katapultovala Sandru mezi mezinárodní hvězdy.

Typická elektronická produkce, výrazný rytmus, tajemná atmosféra a Sandřin charakteristický hlas vytvořily nahrávku, která se velmi rychle rozšířila po celé Evropě i mimo ni.

Píseň se dostala na 1. místo v Německu, Rakousku a Švýcarsku a podle dostupných chartových údajů dosáhla první příčky celkem ve více než dvaceti zemích. V britské hitparádě se dostala na 87. místo.

Na vzniku skladby se podílel také Hubert Kah, který napsal refrén a podílel se na doprovodných vokálech.

„Maria Magdalena“ se stala nejen Sandřiným největším hitem, ale také jednou z ikonických evropských popových nahrávek 80. let.

The Long Play – 1985

Úspěch singlu pochopitelně vedl k vydání debutového alba The Long Play.

Album vyšlo v listopadu 1985 a představilo základní podobu Sandřina zvuku:

• elektronické syntezátory,
• výrazné melodie,
• taneční rytmy,
• melancholickou atmosféru,
• Sandřin charakteristický vokál,
• precizní studiovou produkci Michaela Cretua.

Album se dostalo na 12. místo v Německu, ale například ve Švédsku dosáhlo až na 2. příčku. Získalo také zlaté a platinové certifikace na několika trzích.

„In the Heat of the Night“

Druhým obrovským hitem roku 1985 byla skladba „In the Heat of the Night“.

Přestože nedokázala zopakovat první místo „Maria Magdaleny“, v mnoha zemích se dostala velmi vysoko. V Německu skončila na 2. místě, stejně jako ve Švýcarsku, a ve Francii se dostala do Top 5.

Skladba se zároveň stala významnou koncertní a televizní písní Sandřina repertoáru.

V roce 1986 ji Sandra představila také na Tokyo Music Festival, kde získala druhé místo.

1986 – album Mirrors

Po obrovském úspěchu debutu přišlo druhé album Mirrors.

Vyšlo v roce 1986 a pokračovalo v elektronickém popovém stylu prvního alba. Tentokrát však Sandra nabídla více různých nálad a pomalejších skladeb.

Z alba pocházely singly:

• Little Girl
• Innocent Love
• Hi! Hi! Hi!
• Loreen

„Little Girl“ se v Německu dostala na 14. místo, zatímco „Innocent Love“ dosáhla 11. příčky a „Hi! Hi! Hi!“ se dostala do německé Top 10.

Sandra tak během jediného roku dokázala potvrdit, že „Maria Magdalena“ nebyla náhodným úspěchem.

1987 – Everlasting Love

Rok 1987 přinesl další důležitý okamžik.

Sandra nahrála vlastní verzi klasické skladby „Everlasting Love“, původně napsané Buzzem Casonem a Macem Gaydenem.

Sandra z ní vytvořila moderní elektronický popový hit.

V Německu se skladba dostala na 5. místo, v Nizozemsku na 12. místo a ve Spojeném království se objevila v Top 45.

Právě „Everlasting Love“ patří dodnes mezi nejznámější Sandřiny skladby.

1988 – Into a Secret Land

Rok 1988 znamenal další významný posun.

Sandra vydala album Into a Secret Land, které je často považováno za jeden z vrcholů její kariéry. Album už nepůsobilo pouze jako pokračování tanečního popu z poloviny 80. let. Zvuk byl sofistikovanější, temnější a atmosféričtější.

Z alba pocházely zejména:

• Heaven Can Wait
• Secret Land
• We'll Be Together
• Around My Heart

„Secret Land“ se v Německu dostala na 7. místo, zatímco „We'll Be Together“ dosáhla 9. příčky.

Album získalo v Německu zlatou certifikaci a ve Francii a Švýcarsku platinovou.

Sandra a Michael Cretu se stěhují na Ibizu

V roce 1988 se Sandra provdala za Michaela Cretua a společně se přestěhovali na Ibizu.

Právě zde vznikla významná část jejich další tvorby. Ibiza se postupně stala důležitým místem nejen jejich osobního života, ale také Cretuovy studiové práce.

1990 – Paintings in Yellow

Dalším zásadním albem bylo Paintings in Yellow, vydané v roce 1990.

Tentokrát se Sandra vydala ještě více směrem k dramatickému a atmosférickému popu.

Nejvýraznější skladbou byla „Hiroshima“, původně píseň skupiny Wishful Thinking z roku 1969.

Sandra jí dala úplně novou podobu.

V Německu dosáhla „Hiroshima“ 4. místa a stala se jedním z jejích největších hitů.

Dalšími singly byly:

• (Life May Be) A Big Insanity
• One More Night

Samotné album Paintings in Yellow se dostalo v Německu až na 4. místo, což z něj udělalo její nejvýše umístěné studiové album v německé hitparádě.

Enigma – druhá tvář Sandry

Rok 1990 byl pro Sandru mimořádně důležitý ještě z jednoho důvodu.

Michael Cretu vytvořil projekt Enigma.

Debutové album MCMXC a.D. a především singl „Sadeness (Part I)“ se staly celosvětovým fenoménem. Projekt kombinoval elektroniku, ambient, world music, samplované gregoriánské chorály a další prvky.

Sandra se na Enigmě podílela svým hlasem, přestože nebyla prezentována jako klasická frontwoman projektu.

Její vokální účast je slyšet například v charakteristických ženských vokálních pasážích Enigmy.

Pro Sandru to znamenalo možnost objevit se v úplně jiném hudebním prostředí než v jejích sólových nahrávkách.

Enigma se následně stala jedním z nejúspěšnějších elektronických hudebních projektů vůbec. Oficiální historie projektu dnes uvádí více než 70 milionů prodaných nahrávek a více než 100 zlatých, platinových a diamantových ocenění.

1992 – Close to Seven

Album Close to Seven znamenalo další změnu.

Sandra se začala vzdalovat klasickému tanečnímu popu 80. let a její hudba působila vyzráleji, intimněji a místy experimentálněji.

Hlavním singlem byla skladba:

„Don't Be Aggressive“

V Německu dosáhla 17. místa a stala se dalším výrazným bodem její kariéry.

Další významnou skladbou byla:

„Johnny Wanna Live“

Píseň se tematicky zabývala ochranou zvířat a patřila k Sandřiným osobněji zaměřeným nahrávkám.

Ve stejném roce vyšla také kompilace 18 Greatest Hits, která shrnula první období její sólové kariéry.

1995 – Fading Shades

Album Fading Shades vyšlo v roce 1995.

Sandra se zde znovu posunula od typického synthpopu směrem k modernějšímu popu.

Významným singlem byla skladba „Nights in White Satin“, tedy Sandřina verze slavné písně skupiny The Moody Blues.

Na německém trhu už však Sandra nedosahovala takových výsledků jako v předchozí dekádě. „Nights in White Satin“ se v Německu dostala na 86. místo.

Tím se uzavírala jedna etapa její kariéry.

90. léta – méně hitparád, více experimentování

V druhé polovině 90. let už Sandra nebyla tak často přítomná v evropských hitparádách.

Její katalog však pokračoval prostřednictvím kompilací a remixů. V roce 1999 vyšla například nová verze skladby „Secret Land“, která se znovu objevila v německé hitparádě.

Sandra se současně nadále podílela na tvorbě Enigmy.

The Wheel of Time – 2002

Po několikaleté přestávce přišlo v roce 2002 studiové album The Wheel of Time.

Sandra se zde pokusila spojit svůj klasický zvuk s modernější produkcí.

Album obsahovalo například:

• Forever
• Such a Shame
• I Close My Eyes
• The Wheel of Time

Její spolupráce s Michaelem Cretuem stále představovala důležitou součást jejího hudebního světa.

The Art of Love – 2007

V roce 2007 vydala Sandra album The Art of Love.

Jednalo se o osobnější období její tvorby a současně o album, na kterém se začala více prosazovat modernější produkce.

Mezi známé skladby patří:

• The Way I Am
• What Is It About Me
• All You Zombies
• The Art of Love

Ve stejném období vznikly také nové remixové verze jejích starších hitů.

Secrets of Love – spolupráce s DJ BoBo

Velmi zajímavým návratem do širšího evropského popového prostoru byla v roce 2006 spolupráce se švýcarským zpěvákem DJ BoBo.

Společně nahráli duet „Secrets of Love“.

Skladba se ve Švýcarsku dostala do Top 5 a v Německu do Top 20.

Pro mladší posluchače tak byla Sandra znovu představena jako aktivní popová interpretka.

Back to Life – 2009

V roce 2009 vyšlo album Back to Life.

Sandra zde znovu pracovala s modernější elektronickou produkcí a snažila se propojit svůj charakteristický hlas se současným evropským popem.

Mezi skladby tohoto období patří například:

• In a Heartbeat
• The Night Is Still Young

Stay in Touch – 2012

Zatím posledním studiovým albem Sandry se stalo Stay in Touch, vydané v roce 2012.

Na produkci se podíleli také Blank & Jones, kteří pomohli Sandře navázat na její klasický elektronický zvuk a současně jej zasadit do modernějšího prostředí.

Album obsahovalo například skladby:

• Maybe Tonight
• Infinite Kiss
• Stay in Touch

Oficiální diskografie Sandry uvádí Stay in Touch jako její poslední studiové album.

Sandra a její charakteristický zvuk

Když se řekne Sandra, většině posluchačů se vybaví především určitý typ evropského popu.

Její hudba spojovala:

synthpop + disco + elektroniku + romantiku + melancholii.

Velmi důležitou roli hrály syntezátory a studiová práce Michaela Cretua. Sandra sama přitom nikdy nebyla typickou „showbusinessovou“ zpěvačkou, která by stavěla kariéru především na extravagantních pódiových vystoupeních.

Její nejsilnější stránkou byla atmosféra.

Její hlas není typickým velkým soulovým vokálem. Právě naopak – je poměrně jemný, zastřený a osobitý. V kombinaci s elektronickou produkcí se stal okamžitě rozpoznatelným.

Michael Cretu – muž za zvukem Sandry

Nelze psát o Sandře bez Michaela Cretua.

Cretu byl:

• producent,
• skladatel,
• aranžér,
• klávesista,
• Sandřin hudební partner,
• později její manžel.

Jeho studiový přístup byl pro Sandru zásadní.

Zatímco Sandra poskytovala hlas a interpretační osobnost, Cretu vytvářel velkou část hudebního světa, ve kterém její hlas fungoval.

Jejich spolupráce byla natolik pevná, že Sandřin katalog z 80. a počátku 90. let je prakticky jedním z nejcharakterističtějších příkladů evropského producentem řízeného popu této éry.

Sandra a Hubert Kah

Významnou spoluprací byl také Hubert Kah, jedna z důležitých postav německého synthpopu.

Právě Hubert Kah se podílel na skladbě „(I'll Never Be) Maria Magdalena“. Podle dostupných biografických údajů napsal refrén a poskytl doprovodné vokály.

Toto propojení je důležité i z pohledu celé německé elektronické scény 80. let – Sandra tak nebyla izolovaným projektem, ale součástí širšího hudebního prostředí, v němž působili Cretu, Hubert Kah a další němečtí producenti a hudebníci.

Největší hity Sandry

Mezi její nejznámější skladby bezpochyby patří:

1. (I'll Never Be) Maria Magdalena – 1985
2. In the Heat of the Night – 1985
3. Little Girl – 1986
4. Innocent Love – 1986
5. Hi! Hi! Hi! – 1986
6. Loreen – 1986
7. Midnight Man – 1987
8. Everlasting Love – 1987
9. Stop for a Minute – 1988
10. Heaven Can Wait – 1988
11. Secret Land – 1988
12. We'll Be Together – 1989
13. Around My Heart – 1989
14. Hiroshima – 1990
15. (Life May Be) A Big Insanity – 1990
16. One More Night – 1990
17. Don't Be Aggressive – 1992
18. Johnny Wanna Live – 1992
19. Nights in White Satin – 1995
20. Forever – 2001/2002

Studiová alba – kompletní přehled

1985 – The Long Play
1986 – Mirrors
1988 – Into a Secret Land
1990 – Paintings in Yellow
1992 – Close to Seven
1995 – Fading Shades
2002 – The Wheel of Time
2007 – The Art of Love
2009 – Back to Life
2012 – Stay in Touch

Kompilace a návraty starých hitů

Sandra má také rozsáhlý katalog kompilací. Mezi důležité patří například:

• Ten on One (The Singles) – 1987
• 18 Greatest Hits – 1992
• My Favourites – 1999
• The Essential Sandra – 2003
• Reflections – 2006
• The Platinum Collection – 2009
• So80s Presents Sandra – 2012
• The Very Best of – 2016

Sandra jako ikona 80. let

Sandra se stala jednou z tváří evropské hudební éry, kdy se pop zásadně proměňoval díky syntezátorům, sekvencerům, bicím automatům a studiové produkci.

Její hudba je přitom dodnes snadno rozpoznatelná.

Stačí několik sekund:

„Maria Magdalena“ – okamžitě víte, že posloucháte Sandru.

Stejně tak „In the Heat of the Night“, „Everlasting Love“ nebo „Secret Land“ mají charakteristický rukopis, který je spojený s konkrétní dobou, ale zároveň nezní jako běžná dobová produkce.

Zajímavosti

• Začala velmi mladá

První singl vydala už v roce 1976, tedy v pouhých čtrnácti letech.

• Arabesque jí otevřela dveře do Japonska

Ještě před sólovou kariérou získala značnou popularitu s Arabesque právě v Japonsku.

• „Maria Magdalena“ změnila její život

Skladba z roku 1985 se stala mezinárodním číslem jedna a vytvořila základ její světové kariéry.

• „Hiroshima“ nebyla původní Sandřina skladba

Šlo o coververzi písně původně nahrané skupinou Wishful Thinking.

• Byla spojena s Enigmou

Sandra poskytla vokální spolupráci projektu Enigma, který vytvořil Michael Cretu.

• Sandra není pouze „Maria Magdalena“

Přestože je právě tento hit její nejznámější skladbou, její diskografie zahrnuje deset studiových alb a několik desetiletí hudební tvorby.

Sandra – od Arabesque k nesmrtelné ikoně

Příběh Sandry je příběhem zpěvačky, která dokázala překročit hranice mezi discem, synthpopem, europopem a elektronickou hudbou.

Začínala jako velmi mladá členka Arabesque, ale skutečnou mezinárodní slávu získala až jako sólová interpretka. Obrovský úspěch „Maria Magdalena“ následovaly další hity a především série alb, která dnes patří k charakteristickým nahrávkám evropského popu 80. let.

Velkou část jejího úspěchu vytvořilo mimořádné spojení se skladatelem a producentem Michaelem Cretuem. Jejich spolupráce dala Sandře zvuk, který byl elegantní, melodický, elektronický a současně melancholický.

A zatímco její největší hitové období skončilo na začátku 90. let, její hudba nezmizela. Naopak – díky CD reedicí, kompilacím, remixům a zájmu nové generace posluchačů se Sandra stala jednou z těch interpretek, jejichž hudba je pevně spojena s atmosférou 80. let a zároveň stále žije.

A právě proto dnes jméno Sandra znamená mnohem víc než pouze jednu slavnou píseň. Znamená celý hudební svět – Maria Magdalena, In the Heat of the Night, Everlasting Love, Secret Land, Hiroshima, Michael Cretu, Ibiza, syntezátory a nezaměnitelný hlas jedné z nejvýraznějších evropských popových zpěvaček.