TRACKLIST CD:

1. I Feel Love – 5:53
2. MacArthur Park – 3:56
3. This Time I Know It's for Real – 3:36
4. Hot Stuff – 3:49
5. Dinner with Gershwin – 4:10
6. I Remember Yesterday – 4:46
7. Bad Girls – 3:54
8. State of Independence – 4:24
9. She Works Hard for the Money – 4:30
10. On the Radio – 4:04
11. Last Dance – 3:18
12. No More Tears (Enough Is Enough) – 4:47
    Donna Summer & Barbra Streisand
13. Love's Unkind – 4:26
14. Love to Love You Baby – 3:21
15. Down Deep Inside (Theme from 'The Deep') – 4:23
16. I Love You – 3:19
17. Love Is in Control (Finger on the Trigger) – 3:42
18. I Don't Wanna Get Hurt (7" Remix) – 3:32
19. Love's About to Change My Heart (PWL 7" Mix) – 3:45

DONNA SUMMER

Královna disca, která předběhla svou dobu

Donna Summer, vlastním jménem LaDonna Adrian Gaines, patří k nejvýznamnějším zpěvačkám populární hudby druhé poloviny 20. století. Její jméno se navždy spojilo s érou disca, ale její význam je podstatně širší. Byla jednou z prvních skutečně velkých hvězd, které dokázaly propojit soul, rhythm & blues, funk, rock, pop a elektronickou hudbu s taneční kulturou. Právě díky spolupráci s Giorgiem Moroderem se stala jednou z průkopnic elektronického popu a její nahrávka „I Feel Love“ zásadně ovlivnila vývoj pozdějšího synthpopu, house, techno i elektronické taneční hudby.

Summer získala pět cen Grammy, šest American Music Awards a v roce 2013 byla uvedena do Rock and Roll Hall of Fame. V roce 2025 byla posmrtně uvedena také do Songwriters Hall of Fame. Její katalog obsahuje 17 studiových alb, dvě oficiální koncertní alba a desítky singlů.

Od Bostonu k evropským pódiím

Donna Summer se narodila 31. prosince 1948 v Bostonu ve státě Massachusetts jako LaDonna Adrian Gaines. Vyrůstala ve velké rodině a ke zpívání měla blízko už od dětství. Zpívala v kostele a školních sborech a velmi brzy se ukázalo, že má mimořádně silný a charakteristický hlas.

Na začátku kariéry ji ale nelákala pouze populární hudba. Přestěhovala se do Evropy, kde začala působit v muzikálech. Objevila se mimo jiné v německých produkcích Hair, Godspell, Show Boat a Porgy and Bess. Právě evropské období bylo pro její další kariéru zásadní – získala zkušenosti s divadlem, naučila se pracovat s hlasem a zároveň se dostala do prostředí, v němž se rodila nová evropská taneční hudba.

Její úplně první singl „Wassermann“ vyšel už v roce 1968 pod jménem Donna Gaines a pocházel z německé obsazovací nahrávky muzikálu Hair. Následovaly další rané singly, například „If You Walkin' Alone“ a „Sally Go 'Round the Roses“. V této době ještě nic nenasvědčovalo tomu, že se z ní za několik let stane světová superstar.

Setkání s Giorgiem Moroderem a Petem Bellottem

Zásadní zlom přišel v první polovině 70. let. Summer se v Německu dostala ke skladateli a producentovi Giorgiu Moroderovi a producentovi Peteu Bellottovi. Právě toto tvůrčí trio patří k nejdůležitějším spolupracím v dějinách taneční hudby.

Moroder a Bellotte pochopili, že Summerin hlas lze zasadit do zcela nového hudebního prostředí. První výraznější úspěch přinesla skladba „The Hostage“ z roku 1974. V Nizozemsku se dostala na druhé místo hitparády a Summer začala být známá v celé Evropě.

Ve stejném roce vyšlo její debutové album Lady of the Night, původně určené především pro nizozemský trh.

„Love to Love You Baby“ – začátek světové slávy

V roce 1975 přišel okamžik, který změnil všechno. Moroder a Bellotte vytvořili skladbu „Love to Love You Baby“. Původně vznikla jako relativně krátká nahrávka, ale Moroder ji později rozšířil do dlouhé klubové verze. Donna Summer při nahrávání použila velmi smyslný, téměř erotický vokální projev, který se stal jedním z nejdiskutovanějších prvků celé disco éry.

Americké vydání prostřednictvím Casablanca Records udělalo ze skladby mezinárodní senzaci. Singl se v USA dostal až na 2. místo Billboard Hot 100 a album Love to Love You Baby na 11. místo Billboard 200.

Donna Summer byla rázem mezinárodní hvězdou.

Zlatá éra Casablancy

V letech 1975–1979 následovalo období, které lze označit za absolutní vrchol její kariéry. Summer vydávala jedno mimořádně úspěšné album za druhým.

Po Love to Love You Baby následovalo v roce 1976 album A Love Trilogy, které obsahovalo mimo jiné „Could It Be Magic“ a „Try Me, I Know We Can Make It“. Ve stejném roce přišlo konceptuální Four Seasons of Love, jehož jednotlivé skladby představovaly čtyři roční období lásky.

Rok 1977 byl ještě významnější. Album I Remember Yesterday nabídlo pozoruhodnou cestu hudební historií – od retro stylu přes současné disco až k futuristickému zvuku. Právě na konci alba se objevila skladba „I Feel Love“.

„I Feel Love“ – píseň, která změnila budoucnost

„I Feel Love“ je pravděpodobně nejdůležitější nahrávkou celé kariéry Donny Summer.

Giorgio Moroder zde použil elektronický sekvencer a syntetizátory způsobem, který byl v populární hudbě zcela novátorský. Místo tradiční živé rytmické kapely vytvořil hypnotický elektronický puls, na který Summer položila svůj čistý, téměř nadpozemský vokál.

Výsledek byl natolik futuristický, že se skladba stala jedním ze základních kamenů elektronické taneční hudby. Její vliv lze slyšet později u interpretů a žánrů od synthpopu přes house až po techno.

Právě „I Feel Love“ dokázala, že Donna Summer není pouze zpěvačkou disca. Byla jednou z prvních skutečných hvězd elektronické pop music.

„Last Dance“ a film Thank God It's Friday

V roce 1978 se Summer objevila ve filmu Thank God It's Friday. Pro film natočila skladbu „Last Dance“, kterou napsal Paul Jabara a produkoval Giorgio Moroder.

„Last Dance“ se stala jednou z jejích největších nahrávek. Donna Summer za ni získala svou první Grammy a skladba se stala doslova hymnou disco éry.

Ve stejném roce vyšlo živé album Live and More, které se dostalo na první místo amerického Billboard 200. Summer tím vstoupila mezi největší ženské popové hvězdy své generace.

Rok 1979 – Bad Girls

Rok 1979 představoval vrchol její komerční kariéry. Vyšlo dvojalbum Bad Girls, které se stalo jejím nejúspěšnějším studiovým albem.

Album nabídlo tři obrovské hity:

• Hot Stuff
• Bad Girls
• Dim All the Lights

„Hot Stuff“ přinesla Summer druhou Grammy, tentokrát v kategorii Best Female Rock Vocal Performance. Bylo to mimořádné ocenění – zpěvačka známá jako královna disca získala cenu za rockový výkon.

„Bad Girls“ se dostala na první místo amerického žebříčku stejně jako „Hot Stuff“. Album samotné rovněž obsadilo první příčku Billboard 200.

Summer se navíc zapsala do historie tím, že se stala první ženskou interpretkou, která během jediného dvanáctiměsíčního období získala čtyři americké singly číslo jedna – tři sólově a jeden v duetu s Barbra Streisand.

Donna Summer & Barbra Streisand

Na konci roku 1979 vznikl další historický duet – „No More Tears (Enough Is Enough)“ s Barbrou Streisand.

Skladba se okamžitě dostala na vrchol Billboard Hot 100 a dodnes patří k nejznámějším ženským duetům v historii popu.

Ve stejném období vyšlo také dvojalbum On the Radio: Greatest Hits Volumes I & II, které se rovněž dostalo na první místo amerického albového žebříčku.

Summer tak zakončila sedmdesátá léta jako jednoznačná Queen of Disco.

Konec discové éry a The Wanderer

Na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let se hudební scéna dramaticky změnila. Disco začalo ztrácet dominantní postavení a Donna Summer se rozhodla vydat jiným směrem.

Po odchodu z Casablancy se stala prvním umělcem podepsaným u nově založené Geffen Records Davida Geffena. Album The Wanderer z roku 1980 znamenalo výrazný posun směrem k popu, rocku a nové vlně.

Přestože už nebylo tak úspěšné jako Bad Girls, ukázalo, že Summer nechce zůstat uvězněná v jednom žánru.

I'm a Rainbow – album, které muselo čekat

V roce 1981 Summer natočila rozsáhlé dvojalbum I'm a Rainbow. Geffen se však rozhodl desku nevydat a projekt zůstal dlouhé roky v trezoru.

Summer se následně rozešla s Giorgiem Moroderem, který byl po většinu sedmdesátých let klíčovým architektem jejího zvuku.

Album I'm a Rainbow se nakonec oficiálně objevilo až v roce 1996, kdy jej vydal Mercury.

Quincy Jones a album Donna Summer

Pro další významnou kapitolu své kariéry se Summer spojila s producentem Quincym Jonesem. Výsledkem bylo v roce 1982 album jednoduše nazvané Donna Summer.

Deska přinesla skladby „Love Is in Control (Finger on the Trigger)“, „State of Independence“ a „The Woman in Me“.

Na „State of Independence“ se navíc podílela mimořádná sestava hudebníků a vokalistů, mezi nimiž byl i tehdy ještě mladý Michael Jackson.

She Works Hard for the Money

V roce 1983 přišel další velký comeback. Album She Works Hard for the Money přineslo titulní skladbu, která se stala jedním z největších hitů její kariéry.

Píseň se stala symbolem pracujících žen a Summer se s ní opět dostala mezi největší světové popové hvězdy.

Album obsahovalo také gospelově laděné skladby. Summer se stále více věnovala duchovní hudbě a její další tvorba ukázala, že už nechce být pouze „disco zpěvačkou“.

Cats Without Claws a All Systems Go

V roce 1984 vyšlo Cats Without Claws, které pokračovalo v popovém a gospelovém směru. Summer za skladby „He's a Rebel“ a „Forgive Me“ získala dvě Grammy v gospelové/inspirational kategorii.

V roce 1987 následovalo album All Systems Go. Komerčně už nebylo tak úspěšné jako její předchozí práce, ale obsahovalo pozoruhodnou skladbu „Dinner with Gershwin“.

Stock Aitken Waterman a Another Place and Time

Jedním z největších překvapení její kariéry přišlo v roce 1989.

Summer se spojila s britským producentským týmem Stock Aitken Waterman, který tehdy dominoval evropské popové scéně. Album Another Place and Time původně v USA nevydal Geffen, ale v Evropě zaznamenalo obrovský úspěch.

Hlavní singl „This Time I Know It's for Real“ se stal mezinárodním hitem a v Británii se dostal na třetí místo.

Album se stalo jedním z nejúspěšnějších pozdních projektů její kariéry a dokázalo, že Summer dokáže držet krok s novou generací producentů.

Devadesátá léta – od popu k taneční scéně

V roce 1991 vyšlo album Mistaken Identity, které experimentovalo s modernějším popem a rapovými prvky. Komerčně už nedosáhlo úrovně jejích klasických alb.

Summer se však postupně začala vracet ke klubové hudbě. V roce 1994 vydala album Endless Summer, které obsahovalo novou skladbu „Melody of Love (Wanna Be Loved)“. Ta se stala obrovským úspěchem na taneční scéně a dosáhla prvního místa amerického Dance Club Songs.

Dalším významným okamžikem bylo obnovení spolupráce s Giorgiem Moroderem. Skladba „Carry On“ z roku 1997 získala v roce 1998 Grammy za Best Dance Recording.

Byla to první Grammy udělená v této kategorii a Summer se tím symbolicky vrátila do prostředí, které pomáhala v sedmdesátých letech vytvořit.

Návrat na scénu

V roce 1999 vyšlo koncertní album Live & More Encore!, které zachytilo její koncert pro VH1.

Velký taneční úspěch přinesla skladba „I Will Go with You (Con te partirò)“, taneční adaptace hitu Andrea Bocelliho. V klubových žebříčcích opět obsadila první místo.

Donna Summer tím ukázala, že její hlas dokáže fungovat stejně dobře v klasickém discu jako v moderní taneční produkci.

Crayons – poslední studiové album

Po dlouhé pauze vydala v roce 2008 své poslední studiové album Crayons.

Album bylo pozoruhodným návratem ke kořenům, ale současně kombinovalo disco, dance, R&B, gospel i pop. Na Billboard 200 debutovalo na 17. místě, což představovalo její nejlepší debut v historii.

Z alba vzešly taneční hity „I'm a Fire“, „Stamp Your Feet“ a „Fame (The Game)“, všechny se dostaly na první místo amerického Dance Club Songs.

Poslední roky

Summer pokračovala v koncertování a vystupování. V roce 2010 vydala skladbu „To Paris with Love“, která se stala jejím posledním velkým tanečním hitem a opět se dostala na první místo Dance Club Songs.

Donna Summer zemřela 17. května 2012 ve věku 63 let.

Její smrt znamenala odchod jedné z nejdůležitějších osobností moderní populární hudby.

Posmrtné objevení odkazu

Po její smrti začal její význam ještě více růst. V roce 2013 vyšlo remixové album Love to Love You Donna, na kterém její klasické nahrávky přepracovali například Giorgio Moroder, Laidback Luke, Chromeo a další producenti.

V roce 2013 byla Donna Summer uvedena do Rock and Roll Hall of Fame.

Její hudba se objevovala v nových remixech, samplech a coververzích a její katalog začaly objevovat nové generace posluchačů.

V roce 2024 získala posmrtně Grammy Lifetime Achievement Award a byla také uvedena do Grammy Hall of Fame. V prosinci 2025 byla posmrtně uvedena do Songwriters Hall of Fame.

Donna Summer jako skladatelka

Často se zapomíná, že Summer nebyla pouze interpretkou. Na řadě svých největších nahrávek se podílela autorsky.

Spolupracovala s Brucem Sudano, Haroldem Faltermeyerem, Peteem Bellottem, Giorgiem Moroderem, Brooklynem Dreams a dalšími autory.

Její skladatelský podíl je patrný například u písní „Bad Girls“, „Dim All the Lights“, „She Works Hard for the Money“ a řady dalších.

Výtvarné umění a soukromý život

Donna Summer byla také talentovanou malířkou. V pozdějších letech se intenzivně věnovala výtvarnému umění a její obrazy byly vystavovány v prestižních institucích.

Jejím manželem byl hudebník a skladatel Bruce Sudano, člen skupiny Brooklyn Dreams. Měli spolu dvě dcery; Summer měla ještě dceru z předchozího vztahu.

V roce 2003 vydala autobiografii Ordinary Girl, v níž se pokusila popsat svou cestu od bostonského dětství přes německé muzikály až k životu světové superstar.

Odkaz Queen of Disco

Donna Summer se nedá uzavřít pouze do škatulky disco.

Její význam spočívá v tom, že dokázala během jediné kariéry projít několika hudebními revolucemi – od evropského popu a soulu přes disco a elektronickou hudbu až k rocku, R&B, gospelu a moderní dance music.

„Love to Love You Baby“ pomohla definovat disco.

„Last Dance“ se stala jeho hymnou.

„Hot Stuff“ ukázala spojení disca s rockem.

„I Feel Love“ předpověděla budoucnost elektronické hudby.

„She Works Hard for the Money“ vytvořila jednu z nejsilnějších ženských hymen osmdesátých let.

A „This Time I Know It's for Real“ dokázala, že Donna Summer dokáže uspět i v úplně jiné hudební éře.

Proto je její titul Queen of Disco sice naprosto oprávněný, ale zároveň poněkud zjednodušující. Donna Summer byla především jednou z nejvýznamnějších inovátorek taneční a populární hudby 20. století.

ALBOVÁ DISCOGRAFIE

Studiová alba

1974 – Lady of the Night
Groovy Records

1975 – Love to Love You Baby
Casablanca Records / Oasis

1976 – A Love Trilogy
Casablanca Records

1976 – Four Seasons of Love
Casablanca Records

1977 – I Remember Yesterday
Casablanca Records

1977 – Once Upon a Time...
Casablanca Records

1979 – Bad Girls
Casablanca Records

1980 – The Wanderer
Geffen Records

1982 – Donna Summer
Geffen Records

1983 – She Works Hard for the Money
Mercury Records

1984 – Cats Without Claws
Geffen Records

1987 – All Systems Go
Geffen Records

1989 – Another Place and Time
Atlantic Records

1991 – Mistaken Identity
Atlantic Records

1994 – Christmas Spirit
Mercury Records

1996 – I'm a Rainbow
Mercury Records
(nahráno již v roce 1981)

2008 – Crayons
Burgundy Records

Živá alba

1978 – Live and More
Casablanca Records

1999 – Live & More Encore!
Epic Records

Významné kompilace

1979 – On the Radio: Greatest Hits Volumes I & II
Casablanca Records

1985 – The Summer Collection: Greatest Hits
Mercury Records

1987 – The Dance Collection: A Compilation of Twelve Inch Singles
Casablanca Records

1990 – The Best of Donna Summer
Warner Bros.

1994 – Endless Summer: Donna Summer's Greatest Hits
Mercury Records

2003 – The Journey: The Very Best of Donna Summer
UTV

2016 – The Ultimate Collection
Crimson Productions

Remixová alba

2013 – Love to Love You Donna
Verve Records

SINGLOVÁ DISCOGRAFIE

1968–1974 – první nahrávky

1968 – Wassermann – Donna Gaines
1969 – If You Walkin' Alone – Donna Gaines
1971 – Sally Go 'Round the Roses – Donna Gaines
1974 – Denver Dream
1974 – The Hostage
1974 – Lady of the Night

1975

Love to Love You Baby
Virgin Mary

1976

Could It Be Magic
Try Me, I Know We Can Make It
Spring Affair

1977

Winter Melody
Can't We Just Sit Down (And Talk It Over)
I Feel Love
Theme from The Deep (Down, Deep Inside)
I Remember Yesterday
Love's Unkind
I Love You
Fairy Tale High

1978

Rumour Has It
Back in Love Again
Last Dance
MacArthur Park
Heaven Knows – s Brooklyn Dreams
Je t'aime... moi non plus

1979

Hot Stuff
Bad Girls
Dim All the Lights
No More Tears (Enough Is Enough) – s Barbra Streisand
On the Radio

1980

Sunset People
Our Love
Walk Away
The Wanderer
Cold Love

1981

Who Do You Think You're Foolin'
Looking Up

1982

Love Is in Control (Finger on the Trigger)
State of Independence
I Feel Love – Patrick Cowley Remixes
The Woman in Me

1983

Love to Love You Baby – Young & Strong Edit
She Works Hard for the Money
Unconditional Love – s Musical Youth
Love Has a Mind of Its Own – s Matthew Ward
People People
He's a Rebel

1984

Stop, Look and Listen
There Goes My Baby
Supernatural Love

1985

Eyes

1987

Dinner with Gershwin
Only the Fool Survives – s Mickey Thomas

1988

All Systems Go
Fascination

1989

This Time I Know It's for Real
I Don't Wanna Get Hurt
Love's About to Change My Heart
Breakaway
When Love Takes Over You

1990

State of Independence – re-release
Breakaway – Remix

1991

When Love Cries
Work That Magic

1993

La Vie en rose

1994

Melody of Love (Wanna Be Loved)
Any Way at All

1995

I Feel Love – Remixes

1996

State of Independence – Remixes
Whenever There Is Love – s Bruce Roberts

1997

Carry On – Remixes – Giorgio Moroder featuring Donna Summer

1999

I Will Go with You (Con te partirò)
Love Is the Healer
Last Dance – re-release

2000

I Feel Love – re-release
The Power of One

2005

I Got Your Love

2006

Power of Love

2008

I'm a Fire
Stamp Your Feet
It's Only Love

2009

Fame (The Game)

2010

To Paris with Love

Posmrtné a nové remixové singly

2012 – I Feel Love – Download
2013 – Love Is in Control (Finger on the Trigger) – Chromeo & Oliver Remix
2013 – Love to Love You Baby – Giorgio Moroder Remix
2013 – MacArthur Park – Laidback Luke Remix
2017 – Enough Is Enough 2017 – s Barbra Streisand
2018 – Hot Stuff 2018
2020 – Hot Stuff – Kygo Remix

Několik zásadních čísel kariéry

• 5× Grammy Award
• 6× American Music Award
• 4× č. 1 Billboard Hot 100 – tři sólově a jeden duet s Barbrou Streisand
• 17× č. 1 v Billboard Dance Club Songs podle Songwriters Hall of Fame
• 3 po sobě jdoucí dvojalba na č. 1 Billboard 200 – Live and More, Bad Girls a On the Radio
• 17 studiových alb
• 2 oficiální koncertní alba
• 89 komerčně vydaných singlů v evidenci hlavní discografie
• uvedení do Rock and Roll Hall of Fame – 2013
• Grammy Lifetime Achievement Award – 2024
• uvedení do Songwriters Hall of Fame – 2025

Donna Summer tak zůstává nejen symbolem zlaté éry disca, ale také jednou z osobností, které zásadně pomohly položit základy moderní elektronické taneční hudby.