TRACKLIST:

Album: C.C. Catch - Hear What I Say (The 5th Album) (Bonus Tracks Edition)

(1989/2024)

Ⓟ 1989 Metronome Musik GmbH, Hamburg 

C.C. Catch – Hear What I Say

1989 – album, kterým C.C. Catch vstoupila do nové hudební éry

Album Hear What I Say představuje v diskografii C.C. Catch zásadní zlom. Po čtyřech úspěšných albech vytvořených téměř výhradně pod dohledem Dietera Bohlena se Caroline Müller v roce 1989 vydala vlastní cestou. Opustila Hansa Records i spolupráci s Bohlenem a podepsala smlouvu s vydavatelstvím Metronome, které bylo součástí skupiny PolyGram.

Výsledkem bylo album, které se od klasického eurodisca C.C. Catch výrazně lišilo. Do její hudby se dostaly prvky funku, soulu, dance-popu, housu a tehdy moderního new jack swingu. Zároveň se Caroline poprvé ve výraznější míře podílela na samotném psaní písní. Ze sedmi z deseti skladeb je uvedena jako spoluautorka.

Album proto není pokračováním desek Catch the Catch, Welcome to the Heartbreak Hotel, Like a Hurricane a Big Fun v tradičním smyslu. Je spíše dokumentem o snaze zpěvačky dokázat, že její umělecké možnosti nekončí u produkčního stylu Dietera Bohlena.

Konec spolupráce s Dieterem Bohlenem

Ke konci 80. let už Caroline nebyla spokojena s tím, že nemá dostatečný vliv na hudbu, kterou nahrává. Chtěla se více podílet na komponování a celkovém směřování své kariéry. Po ukončení spolupráce s Bohlenem následovaly také právní spory týkající se používání jména C.C. Catch. Nakonec Caroline získala možnost toto umělecké jméno dále používat.

Důležitou osobností nové etapy se stal Simon Napier-Bell, manažer známý mimo jiné svou prací s Wham! Právě díky novému managementu získala Caroline smlouvu s Metronome a začala pracovat v Londýně.

A změna byla slyšet okamžitě.

Nový producentský tým

Na albu se podílelo několik výrazných hudebníků a producentů.

Nejznámějším jménem byl Andy Taylor, kytarista skupiny Duran Duran a později člen The Power Station. Taylor produkoval tři skladby – Midnight Hour, I'm Gonna Miss You a Backgirl.

Další důležitou dvojicí byli Dave Clayton a Jo Dworniak, kteří společně pracovali na většině zbývajícího materiálu. Dave Clayton měl zkušenosti například ze spolupráce s Georgem Michaelem a U2.

Na skladbě Big Time se jako autoři podíleli Caroline Müller a dvojice Georg a Martin Koppehele; produkci zastřešila Avenue.

Tím se C.C. Catch dostala do úplně jiného hudebního prostředí než v době spolupráce s Bohlenem a Luisem Rodríguezem.

Tracklist skladba po skladbě

1. Midnight Hour – 4:36

Úvod alba je velmi odlišný od toho, co posluchači od C.C. Catch znali z Hansa období. Midnight Hour stojí na tanečním rytmu, výraznější basové lince a funkovějším aranžmá. Jde navíc o coververzi skladby In Your Midnight Hour od Cindy Valentine.

Autory jsou Cindy Valentine a Tony Green, producentem byl Andy Taylor. Pro singlové vydání vznikla podstatně delší verze, která měla téměř sedm minut.

2. Big Time – 3:53

Big Time je skladbou, která nejlépe symbolizuje novou C.C. Catch. Její zvuk je postavený více na funku, soulu a moderním dance-popu než na klasickém eurodiscu.

Pro Caroline šlo zároveň o historicky důležitou nahrávku – byla to její první výrazná skladba po odchodu od Bohlena, na které se podílela jako spoluautorka.

Jako singl vyšla v září 1989. V Německu dosáhla 26. místa, což z ní udělalo nejúspěšnější singl nové etapy.  

3. Love Away – 4:05

Jedna z písní, na kterých se Caroline přímo podílela jako spoluautorka společně s Davem Claytonem a Jo Dworniakem.

Love Away pokračuje v novém stylu alba. Místo jednoduché eurodisco melodiky zde dostává větší prostor rytmika, syntezátory a soulověji pojaté vokální aranžmá.

Je to dobrý příklad toho, že Caroline se na Hear What I Say nesnažila pouze zopakovat svou minulost, ale hledala nový hudební výraz.

4. Give Me What I Want – 3:49

Další spoluautorská skladba Caroline, Claytona a Dworniaka.

Give Me What I Want patří k tanečnějším momentům alba. Vokální linka je výraznější a aranžmá působí moderněji než většina nahrávek z předchozích alb.

Je zde dobře slyšet posun od typického Bohlenova evropského dance-popu k britštějšímu klubovému zvuku konce 80. let.

5. I'm Gonna Miss You – 5:41

Jedna z nejdelších skladeb alba a současně jedna ze tří písní, které produkoval Andy Taylor.

I'm Gonna Miss You má výrazně emotivnější charakter. Díky delší stopáži dostává aranžmá větší prostor a skladba působí spíše jako atmosférická soul-popová nahrávka než jako klasický taneční singl.

Autory jsou Mennana Szimanneck a Peter Szimanneck.

6. Backgirl – 3:33

Backgirl je další skladbou produkovanou Andym Taylorem.

Její rytmická stavba znovu ukazuje odklon od klasického eurodisca. V popředí jsou rytmus, basová linka a modernější aranžmá, zatímco Caroline zpívá mnohem civilněji než v některých výrazně dramatických skladbách z období Bohlena.

Autory jsou Andreas Van Kane a Nicholas Marriot.

7. Can't Catch Me – 3:55

Can't Catch Me patří mezi sedm skladeb, na nichž se Caroline podílela autorsky.

Spolu s Davem Claytonem a Jo Dworniakem vytvořila skladbu, která dobře zapadá do moderního londýnského zvuku konce osmdesátých let.

Název má navíc zajímavou slovní souvislost s uměleckým jménem C.C. Catch, ale nejde o žádnou předělávku staršího hitu.

8. Hear What I Say – 3:49

Titulní skladba celého alba.

Hear What I Say je v jistém smyslu Carolineiným hudebním prohlášením. Po několika letech, kdy byla její kariéra velmi úzce spojena s Bohlenovým autorským a producentským stylem, dostává na tomto albu možnost říci mnohem více vlastním hlasem.

Na skladbě se autorsky podíleli C.C. Catch, Dave Clayton a Jo Dworniak.

Titul „Hear What I Say“ lze proto vnímat nejen jako název písně, ale také jako symbolickou zprávu celé nové etapy Caroline.

9. Nothing's Gonna Change Our Love – 3:54

Další společná práce Caroline, Davea Claytona a Jo Dworniaka.

Skladba má více soulový charakter a představuje klidnější stránku alba. Caroline zde využívá svůj charakteristický hlubší a lehce zastřený hlas, který zůstává jedním z nejrozpoznatelnějších prvků jejího zpěvu.

I když už zde není typický Bohlenův rukopis, hlas C.C. Catch zůstává okamžitě identifikovatelný.

10. Feels Like Heaven – 5:22

Závěr alba patří dlouhé skladbě Feels Like Heaven.

Jde o jednu z nejvýraznějších atmosférických skladeb celé desky. Její délka umožňuje rozvinout aranžmá a skladba působí jako pomyslné zakončení nové hudební kapitoly.

Zajímavostí je, že Feels Like Heaven se objevila také jako B-strana singlu Big Time.

Singly z alba

Big Time

Prvním singlem byla Big Time, vydaná v září 1989.

V Německu se dostala na 26. místo a v hitparádě strávila 15 týdnů.

Singl existoval v několika podobách:

• Big Time – 7" Version – 3:45
• Big Time – Radio Version – 3:45
• Big Time – Maxi Version – 6:45
• Feels Like Heaven – přibližně 5:12

Maxi CD navíc nabídlo několik různých verzí skladby na jednom nosiči.

Midnight Hour

Druhým singlem byla Midnight Hour.

Na rozdíl od Big Time se tentokrát jednalo o coververzi skladby Cindy Valentine. Producentem byl Andy Taylor.

Singlové vydání nabídlo:

• Midnight Hour – 6:58
• Midnight Hour (Dub Version) – 7:07
• Midnight Hour (7" Version) – 3:58

Přestože se jednalo o výraznou produkci a zajímavou změnu stylu, singl se v německé hitparádě neumístil.

Proč je Hear What I Say důležité?

Přestože komerčně nedosáhlo úrovně jejích předchozích alb, z historického hlediska je Hear What I Say mimořádně zajímavou deskou.

Poprvé totiž slyšíme C.C. Catch bez typického rukopisu Dietera Bohlena.

Zmizela část klasického eurodisco zvuku, který ji proslavil, a nahradil jej modernější britský pop s prvky funku, soulu, housu a tehdejšího dance-popu.

Stejně důležitý je její autorský podíl. Caroline byla spoluautorkou sedmi skladeb z deseti, což znamenalo velkou změnu oproti prvním čtyřem albům, kde byl hlavním skladatelem a producentem Dieter Bohlen.

Hear What I Say jako poslední studiové album 80. let

Hear What I Say se nakonec stalo nejen prvním albem nové etapy, ale také posledním kompletním studiovým albem C.C. Catch obsahujícím zcela nový materiál.

Po jeho vydání Caroline svou studiovou činnost výrazně omezila. K novému velkému projektu se vrátila až v roce 1998 prostřednictvím Best of '98, které kombinovalo její největší hity s novými a přepracovanými verzemi.

Z pohledu celé kariéry tak Hear What I Say uzavírá mimořádně krátké, ale velmi intenzivní období. Mezi lety 1986 a 1989 vydala C.C. Catch pět studiových alb a během pouhých několika let se z evropské eurodisco hvězdy stala interpretka, která se pokusila změnit vlastní hudební identitu.

Hear What I Say není druhý Big Fun a ani se nesnaží být dalším Like a Hurricane. Je to album, kterým C.C. Catch otevřela úplně novou kapitolu své kariéry.

Zatímco první čtyři desky jsou pevně spojeny se jménem Dieter Bohlen, Hear What I Say je především deskou Caroline Müller. Poprvé měla mnohem větší kontrolu nad repertoárem a podílela se na většině skladeb. Pomoc producentů, jakými byli Andy Taylor, Dave Clayton a Jo Dworniak, jí zároveň umožnila opustit známý eurodisco model a vyzkoušet modernější zvuk.

Komerčně už album nedokázalo zopakovat úspěchy svých předchůdců, ale jako dokument přerodu C.C. Catch je velmi cenné. Je to poslední studiové album její původní kariéry a zároveň nahrávka, která ukazuje, kam se Caroline mohla hudebně vydat, kdyby pokračovala v pravidelném vydávání vlastního materiálu.

Hear What I Say tak zůstává jednou z nejzajímavějších a nejodvážnějších kapitol v diskografii C.C. Catch.

C.C. CATCH 

C. C. Catch – královna evropského diska osmdesátých let

Jen málokterá zpěvačka je tak pevně spojena se zvukem evropského popu a diska druhé poloviny 80. let jako C. C. Catch. Její výrazný hlas, typický vzhled s dlouhou blond hřívou, energické melodie a především série hitů vytvořených ve spolupráci s Dieterem Bohlenem z ní udělaly jednu z nejvýraznějších ženských hvězd tehdejší evropské hudební scény.

Za jménem C. C. Catch se skrývá Caroline Catharina Müller, narozená 31. července 1964 v nizozemském Oss. Přestože se narodila v Nizozemsku, její hudební kariéra je neodmyslitelně spojena především s Německem.

Od Caroline Müller k C. C. Catch

Caroline vyrůstala v nizozemsko-německé rodině. Koncem 70. let se s rodiči přestěhovala do západního Německa, kde začala postupně hledat vlastní cestu. Zpočátku se věnovala studiu a pracovala jako švadlena, ale hudba ji přitahovala stále více.

Její otec v ní rozpoznal výrazný pěvecký talent a začal podporovat její účast v různých talentových soutěžích. Caroline se učila hrát na kytaru, věnovala se tanci a vystupovala na regionálních soutěžích. Několikrát se také pokusila prosadit pod jinými jmény, mimo jiné jako Carol Dean.

Významným krokem byla její účast v dívčí skupině Optimal, kterou produkoval Peter Kent. Skupina vydala například skladby „Er war magnetisch und hypnotisch und erotisch und katholisch auch“ a „The Good Bye“. Přesto však Optimal nezískala větší mezinárodní úspěch.

Rozhodující okamžik přišel v roce 1985.

Setkání s Dieterem Bohlenem

Caroline byla během talentové soutěže objevena Dieterem Bohlenem, který tehdy prožíval obrovský úspěch jako polovina dua Modern Talking. Bohlen okamžitě rozpoznal potenciál jejího hlasu a nabídl jí spolupráci.

Právě Bohlen vytvořil také její nový umělecký pseudonym C. C. Catch. Dvě „C“ odkazují na její jména Caroline a Catharina a „Catch“ mělo evokovat něco chytlavého a snadno zapamatovatelného.

Vznikl tak projekt, který měl v následujících několika letech zásadním způsobem ovlivnit evropskou diskotékovou scénu.

„I Can Lose My Heart Tonight“ – začátek fenoménu

V létě 1985 byla nahrána první skladba „I Can Lose My Heart Tonight“. Singl se rychle prosadil a ukázal, že Bohlen našel pro svůj charakteristický zvuk další výrazný ženský hlas

C.C. Catch kombinovala lehce melancholickou atmosféru, výrazný syntezátorový doprovod, taneční rytmus a velmi zapamatovatelný refrén. Přesně to odpovídalo tehdejšímu evropskému popu.

Singl se dostal například na 13. místo německé hitparády, na 24. místo v Rakousku, 19. místo ve Švýcarsku a na 7. místo ve Španělsku.

Její kariéra se rozběhla prakticky okamžitě.

Catch the Catch

V roce 1986 vyšlo debutové album Catch the Catch. Bohlen byl autorem a producentem materiálu a album představilo základní zvuk, který se stal pro C. C. Catch charakteristickým.

Následoval druhý velký hit „'Cause You Are Young“, který se v Německu dostal až na 9. místo. Ještě výraznější mezinárodní úspěch přinesly další skladby.

Mezi nejznámější patřily:

• I Can Lose My Heart Tonight
• 'Cause You Are Young
• Strangers by Night
• Heartbreak Hotel
• Heaven and Hell

„Strangers by Night“ patří k vůbec nejtypičtějším nahrávkám celého projektu. Německá hitparáda ji vynesla na 9. místo a skladba zaznamenala výrazné úspěchy také v Rakousku, Švýcarsku, Belgii, Finsku a Španělsku.

Debutové album se v Německu stalo platinovým a výrazný úspěch zaznamenalo také ve Španělsku.

Welcome to the Heartbreak Hotel

Ještě v roce 1986 přišlo druhé album Welcome to the Heartbreak Hotel.

Titulní „Heartbreak Hotel“ patří k největším hitům C. C. Catch. V Německu dosáhl singl 8. místa, ve Španělsku dokonce 3. místa.

Album obsahovalo také:

• „Picture Blue Eyes“
• „Tears Won't Wash Away My Heartache“
• „V.I.P. (They're Calling Me Tonight)“
• „You Can't Run Away From It“
• „Heaven and Hell“
• „Hollywood Nights“
• „Born on the Wind“
• „Wild Fire“
• „Stop Dragging My Heart Around“

Pro C. C. Catch byla právě tato éra mimořádně důležitá. Její jméno už nebylo pouze evropskou novinkou, ale značkou spojovanou s velkým komerčním popem.

Like a Hurricane

Rok 1987 přinesl třetí studiové album Like a Hurricane.

C.C. Catch zde pokračovala ve spolupráci s Bohlenem a její repertoár zůstal pevně zakotven v evropském disku a synth-popu.

Z alba pocházely například:

„Are You Man Enough“, „Soul Survivor“, „Good Guys Only Win in Movies“, „Like a Hurricane“, „Don't Be a Hero“, „Midnight Gambler“ a „Dancing in Shadows“.

„Soul Survivor“ byl dalším významným mezinárodním hitem a ve Španělsku se dostal až na první místo.

C.C. Catch se mezitím stala také výraznou koncertní osobností. Její image – dlouhé vlasy, výrazné líčení, módní oblečení a energický pohyb na pódiu – dokonale odpovídala vizuálnímu stylu druhé poloviny 80. let.

Captain Hollywood a „House of Mystic Lights“

Významnou součástí jejího zvuku nebyly pouze melodie a produkce Dietera Bohlena. Na některých nahrávkách se objevovaly také rapové či mluvené části.

Zajímavým spolupracovníkem byl Captain Hollywood, vlastním jménem Tony Dawson-Harrison, který se později proslavil jako jedna z výrazných osobností evropského eurodance.

V roce 1988 vyšel singl „House of Mystic Lights“, který patří k posledním velkým hitům její bohlenovské éry. Skladba se v Německu dostala na 22. místo a ve Španělsku na 7. místo

Diamonds

Rok 1988 přinesl album Diamonds, které bylo zčásti koncipováno jako výběr největších dosavadních hitů.

Objevily se na něm skladby:

• „House of Mystic Lights“
• „Are You Man Enough“
• „'Cause You Are Young“
• „Don't Shoot My Sheriff Tonight“
• „Heartbreak Hotel“
• „Soul Survivor“
• „Strangers by Night“
• „I Can Lose My Heart Tonight“
• „Heaven and Hell“
• „Do You Love as You Look“

Album zároveň dokumentovalo mimořádně úspěšné období, během něhož C. C. Catch prakticky nepřetržitě dodávala jeden taneční hit za druhým.

Big Fun – konec jedné éry

V roce 1988 vyšlo ještě album Big Fun.

Přineslo například:

• „Back Seat of Your Cadillac“
• „Summer Kisses“
• „Are You Serious“
• „Night in Africa“
• „Heartbeat City“
• „Baby I Need Your Love“
• „Little by Little“
• „Nothing but a Heartache“
• „If I Feel Love“
• „Fire of Love“

„Back Seat of Your Cadillac“ se stal dalším výrazným hitem a v Německu dosáhl 10. místa.

Současně se však začaly projevovat rozdíly mezi zpěvačkou a jejím producentem.

Rozchod s Dieterem Bohlenem

C. C. Catch postupně začala požadovat větší možnost rozhodovat o vlastní hudbě. Nechtěla být pouze interpretkou skladeb vytvořených producentem, ale chtěla se více podílet na jejich vzniku.

Podle dostupných biografických materiálů se právě otázka tvůrčí kontroly stala jedním z hlavních důvodů rozchodu s Bohlenem. C. C. Catch chtěla psát vlastní skladby, zatímco Bohlen chtěl zachovat dosavadní model spolupráce.

Jejich spolupráce tak skončila na konci 80. let. Celkem spolu vytvořili pět studiových alb a 12 singlů.

Rozchod však přinesl také právní spor o samotný název C. C. Catch. Bohlen tvrdil, že jméno vytvořil on. Nakonec bylo soudně potvrzeno, že Caroline může pseudonym C. C. Catch používat.

Hear What I Say – C. C. Catch bez Bohlena

Po rozchodu s Bohlenem se Caroline přestěhovala do Velké Británie a začala spolupracovat s novým týmem producentů.

Významnou osobností byl Andy Taylor, bývalý kytarista skupiny Duran Duran. Na produkci se podíleli také Dave Clayton a J. O. Dvotniak.

Výsledkem bylo album Hear What I Say, vydané v roce 1989.

Tentokrát už C. C. Catch nebyla pouze interpretkou písní Dietera Bohlena. Na albu se autorsky podílela a podle dostupných údajů spoluautorsky vytvořila sedm skladeb.

Album obsahovalo:

• „Midnight Hour“
• „Big Time“
• „Love Away“
• „Give Me What You Want“
• „I'm Gonna Miss You“
• „Backgirl“
• „Can't Catch Me“
• „Hear What I Say“
• „Nothing's Gonna Change Our Love“
• „Feels Like Heaven“

Hudebně se jednalo o odklon od klasického bohlenovského eurodiska směrem k popu, funku, soulu a modernější taneční produkci.

Nejvýrazněji se prosadily skladby „Big Time“ a „Midnight Hour“. „Big Time“ se v Německu dostal na 26. místo.

Přestože bylo album umělecky zajímavé, komerčně už nedosáhlo úrovně předchozích nahrávek.

Odpočinek a návraty

Po období intenzivní práce si C. C. Catch dala od hudebního průmyslu určitou pauzu. Věnovala se osobnímu rozvoji, józe a meditaci a začala se více zabývat také vlastním psaním písní.

Její starší nahrávky však nezmizely. Právě naopak.

Během 90. let a později vycházely nejrůznější výběry, reedice a remixové verze jejích největších hitů. Katalog C. C. Catch se tak neustále vracel k novým generacím posluchačů.

Návrat v 90. letech

V roce 1998 se objevila nová kolekce Best of '98, která nabídla nejen klasické hity, ale také nové verze některých známých skladeb.

Například:

• „I Can Lose My Heart Tonight '98“
• „Soul Survivor '98“
• „'Cause You Are Young“
• „Heartbreak Hotel“
• „Strangers by Night“
• „Heaven and Hell“
• „Backseat of Your Cadillac“
• „Jump in My Car“
• „Are You Man Enough“
• „House of Mystic Lights“
• „Nothing but a Heartache“

Součástí byly také nové vokální a rapové verze a C.C. Catch Megamix '98.

C. C. Catch není pouze další zpěvačkou spojenou s módou 80. let.

Její význam spočívá především v tom, že patřila k nejúspěšnějším interpretům evropského hudebního stylu, který spojoval disco, synth-pop, eurodisco a pop.

Její písně měly jednoduchou, ale mimořádně účinnou strukturu. Charakteristické byly:

• výrazné syntezátorové melodie,
• taneční rytmus,
• dramatické texty o lásce a vztazích,
• okamžitě zapamatovatelné refrény,
• výrazné vokály,
• typický bohlenovský produkční rukopis.

A právě spojení jejího hlasu s Bohlenovými melodiemi vytvořilo zvuk, který je dnes okamžitě rozpoznatelný.

C. C. Catch a Dieter Bohlen – podobnost s Modern Talking

Je téměř nemožné psát o C. C. Catch a nezmínit Modern Talking.

Ve stejné době, kdy Bohlen vytvořil obrovský úspěch dua Modern Talking, použil podobný produkční princip také u C. C. Catch. Posluchač tak mohl v jejích nahrávkách poznat typickou melodickou práci, syntezátory, taneční rytmus a charakteristické vrstvení vokálů.

C.C. Catch ovšem nebyla ženskou kopií Modern Talking. Její hlas byl měkčí a přirozeně melancholičtější a právě kontrast mezi jejím vokálem a výraznou produkcí vytvořil její vlastní identitu.

Největší hity

Mezi skladby, které nejlépe reprezentují její kariéru, patří:

I Can Lose My Heart Tonight – debut, kterým vše začalo.

'Cause You Are Young – jeden z největších hitů první éry.

Strangers by Night – jedna z ikonických skladeb evropského diska.

Heartbreak Hotel – mimořádně úspěšný singl z roku 1986.

Heaven and Hell – další výrazná bohlenovská nahrávka.

Are You Man Enough – typický hit roku 1987.

Soul Survivor – jeden z jejích největších mezinárodních úspěchů.

House of Mystic Lights – významný hit závěru spolupráce s Bohlenem.

Backseat of Your Cadillac – výrazný singl z alba Big Fun.

Big Time – první důležitější singl nové éry bez Bohlena.

C. C. Catch dnes

C. C. Catch zůstala aktivní a její jméno se pravidelně vrací na koncertní pódia a festivaly zaměřené na hudbu 80. let. Její staré hity mají dodnes mimořádně silnou fanouškovskou základnu, zejména v Německu, v zemích bývalého Sovětského svazu a ve střední a východní Evropě.

I v roce 2026 se o ní stále píše jako o hvězdě, která se nevzdala možnosti dalšího comebacku. Její klasické hity přitom zůstávají hlavním důvodem, proč se k jejím nahrávkám posluchači stále vracejí

C.C. Catch se během několika málo let podařilo něco, co se podařilo jen velmi malému počtu evropských zpěvaček. Z talentové soutěže se dostala mezi nejznámější tváře evropského popu a její jméno se stalo synonymem pro německé eurodisco 80. let.

Její nejslavnější období bylo relativně krátké – přibližně od roku 1985 do konce desetiletí –, ale množství hitů, které v této době vznikly, je pozoruhodné.

C. C. Catch tak zůstává jednou z nejvýraznějších ženských osobností éry, v níž evropské disco a synth-pop získaly svou nezaměnitelnou podobu – a její hlas je s touto dobou spojen stejně neodmyslitelně jako jméno Dietera Bohlena.