TRACKLIST CD:

Album:  P. Lion - Springtime (The 1st Album) (1984)

1. Dream – 6:03
2. Springtime – 5:38
3. Sweet Children – 1:54
4. Happy Children – 5:40
5. Reggae Radio – 4:47
6. Kings Of The Night – 5:22
7. A Song For You – 5:03
8. Rubber Game – 3:46

P. LION – SPRINGTIME

Album, které definovalo jednu z nejkrásnějších podob Italo Disco

Když se řekne P. Lion, většina příznivců Italo Disco si okamžitě vybaví dvě skladby – Happy Children a Dream. Obě se staly symbolem první poloviny 80. let a obě najdeme na albu Springtime, které představuje nejdůležitější albový počin v celé kariéře italského hudebníka Pietra Paola Pelandiho, vystupujícího pod uměleckým jménem P. Lion.

Album vyšlo v roce 1984, tedy v době, kdy Italo Disco zažívalo svůj první velký mezinárodní rozmach. Springtime není pouze sbírkou singlů. Je to velmi dobře zachovaný dokument doby, kdy se evropská taneční hudba začala definitivně odpoutávat od klasického disca a stále více se opírala o syntezátory, elektronické rytmy a melodické klávesové motivy.

P. Lion na albu dokázal spojit taneční jednoduchost, výraznou melodiku a lehce melancholickou atmosféru, která je pro nejlepší nahrávky italské elektronické scény typická.

P. Lion – muž za projektem

P. Lion nebyl typickým zpěvákem, který by dostal hotovou skladbu od producenta. Pietro Paolo Pelandi byl především hudebník, skladatel, klávesista, aranžér a producent.

Právě jeho práce s klávesami je na Springtime velmi důležitá. Album vznikalo v období, kdy se v italských studiích stále rychleji prosazovaly nové analogové syntezátory a elektronické rytmické nástroje. P. Lion tento zvuk využil způsobem, který byl melodický a přístupný, nikoli pouze experimentální.

Na produkci a realizaci nahrávek se podíleli také Davide Zambelli a Walter Werdi, kteří patřili k důležitým spolupracovníkům tehdejší italské taneční scény.

VYDÁNÍ ALBA

P. Lion – Springtime

Rok vydání: 1984
Interpret: P. Lion
Vlastní jméno: Pietro Paolo Pelandi
Žánr: Italo Disco / Electronic / Dance
Vydavatel: Carrère / Discomagic
Formát: LP, později CD a další reedice

Album přišlo v ideálním okamžiku. P. Lion měl za sebou obrovský úspěch singlu Happy Children a posluchači čekali, zda dokáže nabídnout více než pouze jeden hit.

Výsledkem bylo album, které dnes působí jako velmi kompaktní ukázka klasického zvuku Italo Disco roku 1984.

TRACKLIST:

1. DREAM

Dream patří bezpochyby k nejvýznamnějším skladbám celého alba.

Píseň stojí na jednoduchém, ale mimořádně účinném melodickém motivu. Syntezátory vytvářejí charakteristickou atmosféru a elektronický rytmus drží skladbu v typickém tanečním tempu první poloviny 80. let.

Přestože je Dream taneční skladbou, její nálada není bezstarostná. Má v sobě určitou zasněnost a melancholii – přesně tu kombinaci, která se stala jedním z poznávacích znaků klasického Italo Disco.

Obrovský význam získala především ve Francii. Dream se stala znělkou televizního a rozhlasového pořadu Top 50, kde byla používána v letech 1984–1993.

Díky tomu se skladba stala mnohem více než běžným tanečním singlem. Pro celou generaci francouzských posluchačů se stala zvukovým symbolem 80. let.

2. SPRINGTIME

Titulní skladba alba je o něco méně známá než dvojice Dream a Happy Children, ale pro pochopení celého alba je velmi důležitá.

Springtime ukazuje P. Liona v melodické a jemnější poloze. Už samotný název evokuje jaro, nový začátek a optimismus.

Skladba zároveň ukazuje, že P. Lion dokázal pracovat s elektronikou nejen jako s prostředkem k vytvoření tanečního rytmu, ale také jako s nástrojem pro vytvoření nálady.

3. SWEET CHILDREN

Sweet Children tematicky navazuje na pozdější Happy Children.

Je zde patrná charakteristická práce s klávesami a elektronickým rytmem, ale skladba působí poněkud klidněji a jemněji.

Je to jedna z těch písní, které dobře fungují právě v kontextu celého alba. Samostatně nemusí mít okamžitý účinek singlového hitu, ale v rámci Springtime pomáhá vytvářet jednotnou atmosféru.

4. HAPPY CHILDREN

A přichází skladba, která změnila P. Lionovu kariéru.

Happy Children byla původně vydána jako singl už v roce 1983 a právě její úspěch vytvořil prostor pro následné album.

Na první poslech působí jako veselá taneční skladba. Ve skutečnosti má ale její text vážnější podtext. Zabývá se světem dospělých, penězi, válkou a touhou po lepším světě pro děti.

Tento kontrast je jedním z důvodů, proč skladba funguje i po více než čtyřiceti letech. Veselá melodie a taneční rytmus jsou postaveny proti textu, který upozorňuje na problémy světa.

Happy Children se stala jedním z největších hitů klasického Italo Disco a dodnes patří mezi nejčastěji zařazované skladby na retrospektivních kompilacích tohoto žánru.

5. REGGAE RADIO

Reggae Radio přináší do alba trochu odlišnou atmosféru.

Už název naznačuje inspiraci reggae, ale P. Lion ji samozřejmě přetváří do vlastního elektronického stylu.

Výsledkem je zajímavé propojení karibské rytmiky s tehdejším italským elektronickým popem. Skladba zároveň dokládá, že Springtime nebylo vytvořeno pouze podle jednoduchého vzorce „syntezátor + taneční beat“.

6. KINGS OF THE NIGHT

Kings Of The Night patří k temnějším momentům alba.

Zatímco Happy Children a Springtime působí světleji, tato skladba se pohybuje v typické noční atmosféře 80. let.

Výraznější elektronické zvuky, rytmus a melodie vytvářejí přesně ten druh nálady, který si dnes spojujeme s klasickým evropským synthpopem a Italo Disco.

Je to jedna z nahrávek, na kterých je dobře slyšet P. Lionův cit pro atmosféru.

7. A SONG FOR YOU

A Song For You představuje další změnu nálady.

Je založena více na melodii a písňové struktuře než na čistě tanečním efektu. Díky tomu album nepůsobí jako nepřetržitá série klubových skladeb.

Právě podobné kompozice pomáhají Springtime fungovat jako skutečné album, nikoli pouze jako kolekce potenciálních singlů.

8. RUBBER GAME

Závěrečná Rubber Game uzavírá původní osmiskladbové album.

Opět se vrací charakteristický elektronický zvuk, který P. Lion používá v průběhu celé desky.

Je to příznačné zakončení alba, které posluchače vrací zpět k tanečnímu charakteru celé nahrávky.

ZVUK ALBA SPRINGTIME

Springtime je dnes zajímavé také z hlediska zvukové historie.

Rok 1984 byl jedním z vrcholných období analogové elektronické hudby. Syntezátory už byly dostatečně rozšířené, aby se staly základním nástrojem popové a taneční produkce, ale digitální revoluce ještě nebyla v plném proudu.

Výsledkem je zvuk, který dnes označujeme jako klasické Italo Disco:

• analogové syntezátory,
• elektronické bicí,
• výrazné basové linky,
• jednoduché melodické motivy,
• výrazné klávesové plochy,
• taneční rytmus,
• lehce melancholická atmosféra.

Právě tato kombinace dává albu charakteristický dobový zvuk, který se dnes snaží napodobovat množství nových producentů.

SPRINGTIME A ZLATÁ ÉRA ITALO DISCO

Album vzniklo v období, kdy se Italo Disco dostávalo z italských klubů do celé Evropy.

Vedle P. Liona tehdy působili například Savage, Ken Laszlo, Ryan Paris, Den Harrow, Gazebo, Scotch, Valerie Dore a mnoho dalších interpretů a producentů.

P. Lion se od některých z nich odlišoval především důrazem na melodii a osobní autorský rukopis.

Springtime je navíc typickým příkladem toho, jak fungoval tehdejší model italské taneční produkce: singl nejprve získal pozornost v klubech a hitparádách a následné album nabídlo širší pohled na interpreta.

Springtime je jedním z alb, která dokonale reprezentují zlatou éru Italo Disco.

Jeho největší síla spočívá v jednoduchosti. P. Lion nepotřeboval komplikované aranže ani virtuózní zpěv. Stavěl především na melodii, atmosféře a charakteristickém elektronickém zvuku.

Samozřejmě je třeba album vnímat v kontextu roku 1984. Některé zvukové postupy dnes mohou působit naivně nebo archaicky. Právě to je však součást jeho kouzla.

Největšími perlami zůstávají Dream a Happy Children, ale při poslechu celého alba je zřejmé, že P. Lion nebyl pouze autorem dvou hitů. Springtime ukazuje hudebníka, který měl jasnou představu o svém zvuku a dokázal ji přenést na celou dlouhohrající desku.

Springtime je album, které stojí za poslech nejen kvůli dvěma legendárním hitům. Je cenným dokumentem období, kdy se elektronická taneční hudba teprve formovala do podoby, která později ovládla evropské diskotéky. A právě proto zůstává P. Lionův debut jedním z nejzajímavějších alb klasického Italo Disco.

P. LION – italský princ Italo Disco

P. Lion, vlastním jménem Pietro Paolo Pelandi, patří k výrazným představitelům italské Italo Disco první poloviny 80. let. Narodil se 29. června 1959 v Alzano Lombardo v Lombardii. Je zpěvákem, skladatelem, klávesistou, producentem a aranžérem. Jeho kariéra je neodmyslitelně spojena především se dvěma nesmrtelnými hity – Happy Children a Dream.

Umělecké jméno P. Lion vzniklo ze jména Pietro Paolo Pelandi, v němž se objevují tři „P“, zatímco lev je symbolem jeho rodiny. Pelandi se už od mládí věnoval klavíru a komponování. Právě schopnost spojit klasickou práci s klávesami s tehdy nastupující elektronickou taneční hudbou se později stala jedním z charakteristických znaků jeho tvorby.

Zrození hvězdy – Happy Children

P. Lion se na mezinárodní scéně prosadil v roce 1983, kdy vydal singl Happy Children. Nahrávka vyšla u Carrère a její produkce se ujal Davide Zambelli, známý také ze skupiny Scotch. Na nahrávce se P. Lion podílel jako zpěvák a klávesista, hudbu a text napsal sám. Aranžmá připravil Walter Werdi.

Happy Children nebyla pouze další bezstarostná taneční skladba. Text se zabýval válkou, penězi, každodenním životem a touhou po lepší budoucnosti. Právě kontrast mezi melancholickým poselstvím textu a nakažlivou taneční melodií dodal skladbě její zvláštní kouzlo.

Singl se následně stal velkým evropským hitem. V hitparádách se dostal například na 5. místo v Belgii, 11. ve Švýcarsku, 15. v Německu a Nizozemsku a 14. ve Španělsku.

Ve Francii se Happy Children dostala dokonce do první desítky měsíčního prodeje a od roku 2000 byla v remixované podobě znovu použita jako znělka legendárního televizního a rozhlasového Top 50.

Dream – druhý nesmrtelný hit

V roce 1984 přišel ještě větší úspěch v podobě skladby Dream. Charakteristická melodie, elektronické klávesy a typická atmosféra italské taneční produkce udělaly z nahrávky jeden z nejznámějších titulů celé éry Italo Disco.

Dream se v Německu dostala na 24. místo a její význam pro francouzské publikum byl ještě větší. Skladba se v letech 1984–1993 stala hlavní znělkou francouzského televizního a rozhlasového pořadu Top 50, a P. Lion tak získal ve Francii mimořádně silnou pozici.

Právě dvojice Happy Children / Dream dnes představuje základ jeho odkazu. Obě skladby se pravidelně objevují na kompilacích Italo Disco a v nových remixových projektech.

Album Springtime

Obrovský úspěch singlů vedl v roce 1984 k vydání prvního alba Springtime. Album vznikalo ve spolupráci s Davidem Zambellim a Walterem Werdim a P. Lion se významně podílel na jeho hudební stránce – napsal hudbu i texty jednotlivých skladeb, podílel se na aranžích, produkci a hrál na klávesy.

Původní album obsahovalo:

1. Dream
2. Springtime
3. Sweet Children
4. Happy Children
5. Reggae Radio
6. Kings Of The Night
7. A Song For You
8. Rubber Game

Album dnes patří k ceněným titulům klasické Italo Disco.

Od zpěváka k producentovi

Po úspěchu Springtime se P. Lion přesunul stále více také do producentské a studiové práce. Podepsal smlouvu s významným italským tanečním vydavatelstvím Discomagic Records, které patřilo v 80. letech k nejdůležitějším italským labelům taneční hudby.

V následujících letech vydal další singly, především Believe Me, Under The Moon a You'll Never Break My Heart, ale jejich komerční úspěch už nedosáhl úrovně Happy Children a Dream. Současně se věnoval produkci, aranžování a práci ve studiu.

Jako aranžér spolupracoval mimo jiné s Betty Villani a Tony Sheridanem.

A Step In The Right Way…

V roce 1995 se P. Lion vrátil k albovému formátu. Vydal album A Step In The Right Way…, tentokrát u FMA Records. Hudebně už se nejednalo pouze o pokračování klasické Italo Disco z roku 1984. Album odráželo jeho pozdější producentskou zkušenost a širší hudební záběr.

Deska však zůstala ve stínu jeho slavného debutu a výraznějšího mezinárodního úspěchu už nedosáhla.

Návrat k P. Lionovi

Přestože byl P. Lion dlouhou dobu spojován především s hudbou 80. let, svou kariéru nikdy definitivně neuzavřel.

V roce 2000 se objevil projekt Happy Children 2K, který ukázal, že jeho největší hit může fungovat i v modernějším tanečním zpracování.

V dalších letech následovaly nové nahrávky, remixy a digitální vydání. P. Lion se postupně vrátil i k živému vystupování a jeho klasické skladby získaly novou popularitu u mladší generace posluchačů Italo Disco.

V roce 2007 začal v Bergamu budovat vlastní P. Lion Studios, vybavené mimo jiné konzolí SSL 4000 G+ a profesionální analogovou i digitální technikou. Projekt však nebyl dokončen a studio bylo v roce 2012 rozebráno. Později spolupracoval například s Valeriem Baggiem a věnoval se také editaci, mixu, Dolby Atmos a masteringu.

Nová tvorba

Po roce 2010 se P. Lion znovu začal objevovat s novým materiálem. Mezi pozdější nahrávky patří například A Salty Dog, Sea So Blue, MONeY, Remember a nová verze Happy Children.

Zajímavé je, že se P. Lion nesnaží pouze kopírovat vlastní tvorbu z 80. let. Vedle nostalgických remixů pokračuje také v nových produkcích a studiové práci.

V roce 2025 vydal nový singl Tell Me, což potvrzuje, že jeho hudební aktivita pokračuje i více než čtyři desetiletí po vydání Happy Children.

SINGLOVÁ DISCOGRAFIE

1983

Happy Children – Carrère / Discomagic

První a největší průlomový hit. Nahrávka původně vyšla v září 1983 a stala se jednou z ikonických skladeb první generace Italo Disco.

1984

Dream – Carrère / Discomagic

Druhý zásadní hit a pozdější znělka francouzského Top 50.

1984

Reggae Radio – Carrère / Discomagic

Třetí singl z období největší slávy a zároveň skladba spojená s albem Springtime.

1985

Believe Me – Durium

Jedna z nejzajímavějších následných nahrávek P. Liona. Vedle standardní verze existovala také prodloužená/maxi varianta.

1986

Under The Moon – Durium

Další výrazná produkce z druhé poloviny 80. let.

1987

You'll Never Break My Heart – Durium

Pozdější singl, který už měl podstatně menší komerční dopad než Happy Children a Dream.

1991

Burn In His Hands – P. Lion Production

Návrat k vlastnímu jménu po delší přestávce. Skladba se později dočkala řady remixů, mimo jiné Techno Mix, Sax Mix a dalších verzí.

1991

Happy Children / Dream – Medley

Pozdější spojení dvou nejslavnějších skladeb do jednoho medley.

2000

Happy Children 2K

Modernizovaná verze klasického hitu.

2014

A Salty Dog / Sea So Blue

Návrat k novému autorskému materiálu. Obě skladby bývají uváděny společně jako projekt P. Lion.

2015

MONeY

Novější produkce vydaná pod značkou PLP.

2015

Remember

Další nová skladba z moderního období P. Liona.

2018

Happy Children – 35 Years After / Remake 2018

Nové zpracování skladby, která se po 35 letech vrátila v modernizované podobě.

2020–2024

Happy Children – Original Remastered Version 2020
Happy Children – Remastered 2021
Happy Children – Remix 2021
Happy Children – Block & Crown Nu Disco Mix
Happy Children – Stereoact Remix
Dream – Pulsedriver Remix
a další digitální remixy a reedice.

Digitální katalog dnes obsahuje značné množství nových remixových verzí obou klasických hitů.

2025

Tell Me

Nový singl P. Liona, který ukazuje jeho pokračující autorskou aktivitu i v 21. století.

ALBOVÁ DISCOGRAFIE

1984 – Springtime

Label: Carrère / Discomagic
Žánr: Italo Disco / Electronic / Dance

1. Dream
2. Springtime
3. Sweet Children
4. Happy Children
5. Reggae Radio
6. Kings Of The Night
7. A Song For You
8. Rubber Game

Debutní album a zároveň nejzásadnější titul celé P. Lionovy kariéry. Obsahuje oba jeho největší hity – Dream a Happy Children.

1995 – A Step In The Right Way…

Label: FMA Records

Druhé klasické studiové album. P. Lion zde představuje vyzrálejší a více producentsky orientovanou podobu své tvorby.

P. Lion patří k interpretům, u nichž stačí vyslovit jediný název – Happy Children – a většina příznivců Italo Disco okamžitě ví, o koho jde. Jeho význam ovšem nespočívá pouze v jednom hitu.

Společně s Dream vytvořil dvě skladby, které dokonale zachycují zvuk evropské taneční hudby první poloviny 80. let. Charakteristické syntezátory, jednoduché, ale účinné melodické motivy, taneční rytmus a lehce melancholická atmosféra se staly typickými znaky jeho tvorby.

Velkou zásluhu na jeho postavení má také francouzský Top 50, jehož znělkou byla Dream po téměř celé jedno desetiletí. Díky tomu se skladba dostala do povědomí milionů posluchačů, kteří možná ani netušili, že jejím interpretem je italský hudebník P. Lion.

P. Lion je současně dobrým příkladem toho, že svět Italo Disco nebyl tvořen pouze zpěváky stojícími před mikrofonem. Pelandi byl od začátku skladatelem, klávesistou, producentem a studiovým hudebníkem a právě tato kombinace mu umožnila pokračovat v hudební práci i poté, co první vlna Italo Disco odezněla.

Jeho diskografie proto není příliš rozsáhlá, pokud počítáme pouze klasická studiová alba, ale je velmi zajímavá z hlediska singlů, maxi-singlů, remixů a pozdějších návratů.

P. Lion tak zůstává jednou z výrazných osobností klasické italské taneční scény – mužem, který dal světu Happy Children a Dream, dvě skladby, které ani po více než čtyřiceti letech neztratily nic ze svého kouzla.