TRACKLIST CD:

album Joy Peters - Back To Joy (2012)

 produced: Axel Breitung

JOY PETERS – BACK TO JOY

Návrat jedné z pozapomenutých hvězd Euro Disco

Album Back To Joy je z pohledu fanouška klasického Italo a Euro Disco mimořádně zajímavým vydáním. Joy Peters sice patřil v polovině 80. let k méně známým jménům, ale jeho skladby „Don't Lose Your Heart Tonight“ a „One Night In Love“ si mezi sběrateli dodnes zachovaly kultovní postavení.

CD Back To Joy vydala v roce 2012 společnost Space Sound Records

Nejde však o klasické nové studiové album natočené celé v roce 2012. Jeho největší hodnota spočívá v tom, že na jednom CD soustřeďuje velkou část Petersova materiálu pocházejícího z jeho spolupráce s Axelem Breitungem v 80. letech. Některé skladby byly tehdy vydány pouze jako singly, jiné existovaly dlouhá léta pouze jako demo nebo nevydaný materiál.

Právě proto je Back To Joy pro fanoušky Petersa mnohem více než obyčejné comebackové album.

Příběh alba

Joy Peters začal profesionálně zpívat již v mladém věku a v 80. letech se dostal do kontaktu s producentem a skladatelem Axelem Breitungem.

Breitung byl pro jeho kariéru zásadní. Napsal a produkoval například „Don't Lose Your Heart Tonight“ z roku 1986 a „One Night In Love“ z roku 1987. U Petersových nahrávek se zároveň podílel na doprovodných vokálech.

Původně měl Peters s Breitungem natočit mnohem rozsáhlejší projekt. Materiál však nebyl v 80. letech vydán jako standardní album. Podle dobových informací byly důvodem problémy mezi managementem, producentem a nahrávací společností.

A právě zde začíná význam alba Back To Joy.

Po více než dvaceti letech se část tohoto starého materiálu konečně dostala na oficiální CD.

Nové album, nebo archiv?

Back To Joy je vlastně kombinací několika období Petersovy kariéry.

Na jedné straně zde máme skladby, které fanoušci znají z 80. let:

• Don't Lose Your Heart
• Who Took My Girl
• Starchild
• When Angels Talk
• Don't Ask Me Why
• Sign Of Love
• Robot Rule
• One Night In Love
• I'm Back To Stay

Na druhé straně album obsahuje také novější produkci a nové nahrávky, například „Asian Heart“, „The Passion Of Love“ a „A Star In Heaven“.

Výsledkem je deska, která působí jako jakási retrospektiva Joy Petersovy kariéry, nikoli jako klasické album jednoho jediného roku.

RECENZE JEDNOTLIVÝCH SKLADEB

1. Asian Heart – 5:34

Album otevírá „Asian Heart“, která patří k nejzajímavějším skladbám celého projektu.

Peters zde dostává prostor pro melodický a poměrně emotivní vokál, zatímco elektronická produkce vytváří typickou atmosféru evropského disco popu. Skladba působí jako přirozený most mezi klasickým Petersovým zvukem 80. let a pozdější produkcí.

Zajímavé je, že právě „Asian Heart“ se později objevovala také na kompilacích zaměřených na modernější Italo Disco.

2. I Wish You Were Here – 3:10

Jedna z emotivnějších skladeb alba.

Název napovídá atmosféru písně – jde o klasickou eurodisco baladu o odloučení a touze po milované osobě. Petersův hlas zde není agresivní ani přehnaně teatrální, ale naopak poměrně jemný.

Skladba krásně ukazuje, že Peters nebyl pouze interpretem tanečních hitů.

3. Don't Lose Your Heart – 5:19

Jedna z absolutních klasik Joy Peterse.

Původní singl „Don't Lose Your Heart Tonight“ vyšel už v roce 1986 u ZYX Records. Původní 7" verze měla 3:40 a instrumentální strana 2:28. Na Back To Joy se nachází delší albumová verze s délkou 5:19.

Typické syntezátory, taneční rytmus a romantický text okamžitě prozrazují polovinu 80. let.

Je to jedna z nejdůležitějších skladeb celé desky.

4. Sweetest Dream – 3:25

„Sweetest Dream“ patří k méně známým skladbám, ale právě ona dobře ukazuje Petersovu schopnost pracovat s atmosférou.

Elektronický doprovod je poměrně jednoduchý, ale melodie zůstává v hlavě. Vokál je opět postaven více na melodii než na výrazném tanečním projevu.

5. Who Took My Girl – 3:27

Další skladba z Petersova staršího repertoáru.

Textově jde o klasický příběh ztracené lásky. Hudebně se pohybuje mezi Euro Disco a německým tanečním popem druhé poloviny 80. let.

Podle katalogových údajů je skladba spojována s Axelem Breitungem, který je uveden jako autor i producent.

6. Starchild – 6:24

Jedna z nejdelších skladeb na CD.

„Starchild“ má výrazněji futuristickou atmosféru a její délka umožňuje produkci více rozvinout. Právě zde se nejvíce projevuje typická fascinace elektronickou hudbou, která byla pro evropské disco v druhé polovině 80. let charakteristická.

Pro sběratele je navíc skladba zajímavá svou historií – souvisí s Petersovou spoluprací se zpěvačkou Stinou Papadopoulou.

7. The Passion Of Love – 5:48

Velmi příjemná melodická skladba, která patří k materiálu vydanému v rámci projektu Back To Joy.

Je zde patrný posun od čistého 80s Euro Disco k moderněji znějící produkci. Přesto zůstává zachována Petersova charakteristická melodika.

8. When Angels Talk – 3:21

Jedna z Petersových starších skladeb.

„When Angels Talk“ patří k materiálu, který dlouho žil spíše v podobě demosnímků a archivních nahrávek. Na Back To Joy tak dostal konečně své místo v oficiálním katalogu.

Melodická, romantická a lehce melancholická skladba.

9. Don't Ask Me Why – 3:35

Další typická Petersova skladba z jeho původního období.

Píseň stojí především na melodii a vokálu. Není tak výrazným tanečním číslem jako „One Night In Love“, ale pro posluchače, který chce poznat Petersovu méně známou tvorbu, jde o důležitou nahrávku.

10. Sign Of Love – 3:28

„Sign Of Love“ je přesně ten typ skladby, který mohl bez problémů fungovat na evropských tanečních parketech v roce 1986 nebo 1987.

Výrazná basová linka, syntezátory a romantický refrén tvoří typický Petersův rukopis.

Skladba byla později uváděna také v samostatných digitálních katalozích jako součást stejnojmenného projektu.

11. A Star In Heaven – 5:44

Jedna z nejkrásnějších skladeb celého alba.

„A Star In Heaven“ je výrazně melancholická a tematicky se soustředí na ztrátu člověka, vzpomínky a touhu po návratu lásky.

Text pracuje s obrazem hvězdy na nebi jako symbolem člověka, který odešel.

Peters zde ukazuje svou pěveckou stránku a skladba patří k momentům, kdy Back To Joy na chvíli opouští taneční parket a stává se skutečně emotivním popovým albem.

12. Robot Rule – 3:23

Jedna z nejzajímavějších skladeb z hlediska atmosféry.

„Robot Rule“ působí futuristicky a elektronicky. V kontextu Petersova repertoáru je poměrně netypická a připomíná temnější stránku synthpopu.

Její mechanický motiv kontrastuje s romantickými skladbami kolem ní.

13. One Night In Love – 6:22

Druhý velký Petersův klenot.

Původní 12" maxi singl „One Night In Love“ vyšel v roce 1987 u ZYX Records a jeho původní maxi verze měla 6:38. 7" verze trvala 3:59.

Na Back To Joy je zařazena verze dlouhá 6:22.

Skladba je naprosto typickým představitelem německého Euro Disco druhé poloviny 80. let. Má nádhernou melodii, výrazný syntezátorový doprovod a velmi dobře zapamatovatelný refrén.

Pokud bychom měli z celého CD vybrat jednu skladbu, která nejlépe vysvětluje, proč si Joy Peters mezi fanoušky Italo Disco dodnes zachoval své jméno, byla by to právě „One Night In Love“.

14. I'm Back To Stay – 2:57

Krátká, ale velmi příjemná skladba.

Už samotný název „I'm Back To Stay“ působí téměř symbolicky. Peters se po letech skutečně vrací a tato píseň tak dostává ještě další význam.

Melodie je jednoduchá, ale účinná, a skladba dobře připravuje posluchače na závěrečný megamix.

15. Joy Megamix – 10:38

Závěr alba patří rozsáhlému „Joy Megamix“, který připravil a namixoval Martin Verlaan.

Deset a půl minuty dlouhý megamix je vlastně závěrečnou retrospektivou Petersovy kariéry.

Pro sběratele je zajímavý především tím, že umožňuje slyšet několik různých Petersových motivů v jediném tanečním celku.

Je to typický bonus pro fanoušky 80s Disco a Italo Disco – po čtrnácti klasických skladbách dostává posluchač ještě dlouhý klubový závěr.

Kdo stojí za zvukem alba?

Nejdůležitější osobností spojenou s Petersovým klasickým materiálem je bezpochyby Axel Breitung.

Breitung napsal a produkoval například oba největší Petersovy hity:

Don't Lose Your Heart Tonight
One Night In Love

Jeho rukopis je na starších skladbách velmi dobře slyšitelný. Breitung později pokračoval v úspěšné kariéře producenta a skladatele a stal se jednou z důležitých osobností německého Euro Disco a synthpopu.

Na pozdější produkci Back To Joy se podílel také Marco Rochowski. Album tak propojuje klasickou Petersovu tvorbu s novější produkční estetikou.

Zajímavý paradox alba

Na Back To Joy je zajímavé, že posluchač dostává materiál, který by byl za normálních okolností rozdělen mezi několik singlů, dema, nevydané nahrávky a pozdější produkci.

Proto album působí trochu jako „ztracené album z roku 1987, které bylo objeveno o čtvrt století později“.

A to je právě jeho největší kouzlo.

Jak album hodnotit dnes?

Back To Joy rozhodně není album, které bychom měli hodnotit stejným způsobem jako nové taneční album z roku 2012.

Jeho význam je především historický a sběratelský.

Na jednom CD zde najdeme:

• klasické Petersovy hity,
• archivní nahrávky,
• méně známé skladby,
• materiál původně nevydaný v 80. letech,
• novější skladby,
• a nakonec desetiminutový megamix.

Díky tomu je album velmi pestré.

Joy Peters – Back To Joy je velmi cenný titul pro každého, kdo se zajímá o německé Euro Disco, Italo Disco a synthpop 80. let.

Nejde pouze o comebackovou desku. Je to především archivní dokument jedné zajímavé kapitoly evropského disco.

Joy Peters nikdy nedosáhl popularity Modern Talking, Fancy nebo Bad Boys Blue, ale jeho nejlepší nahrávky mají přesně to, co od klasického Euro Disco očekáváme: silnou melodii, romantickou atmosféru, elektronický zvuk a výrazný refrén.

A právě proto má Back To Joy i dnes své místo v diskografii každého sběratele tohoto žánru.

JOY PETERS

Hlas německého Italo Disco, který proslavily dvě nesmrtelné skladby

V historii evropského Italo a Euro Disco existuje řada interpretů, kteří vydali desítky nahrávek, ale jejich jméno dnes zná jen úzký okruh fanoušků. A potom jsou tu umělci, jejichž diskografie je překvapivě malá, přesto se jejich několik nahrávek stalo nedílnou součástí historie žánru. Joy Peters patří jednoznačně do druhé skupiny.

Jeho jméno je spojeno především s písněmi „Don't Lose Your Heart Tonight“ a „One Night In Love“, které vznikly ve spolupráci s německým producentem, skladatelem a klávesistou Axelem Breitungem, později známým především díky skupině Silent Circle a spolupráci s řadou interpretů německé taneční scényPřestože Joy Peters v původním období nevydal klasické studiové album, jeho tvorba se během let opakovaně vracela na kompilace Italo Disco a jeho dvě nejznámější skladby dnes patří mezi vyhledávané nahrávky milovníků evropského disco soundu 80. let.

Začátky – zpěvák a herec z Vídně

Joy Peters se narodil ve Vídni v Rakousku. Později se přestěhoval do Berlína, kde podle vlastního vyjádření žil více než dvě desetiletí.

Jeho cesta k hudbě začala velmi brzy. Zpívat profesionálně začal už v 16 letech. Sám vzpomínal, že kvůli svému rozhodnutí stát se zpěvákem měl poměrně velký konflikt s otcem. Nakonec však svou prosadil a vedle zpěvu se začal věnovat také herectví.

Peters nebyl pouze popovým zpěvákem. Jeho profesní vzdělání souviselo také s klasickým zpěvem – uváděl, že je vystudovaným operním pěvcem a hercem. Právě tato zkušenost pravděpodobně pomohla vytvořit jeho poměrně výrazný a technicky jistý hlas.

Je zajímavé, že ani jméno Joy Peters údajně nebylo jeho původním uměleckým nápadem. Podle jeho vzpomínek mu jméno navrhla populární anglická zpěvačka, se kterou vystupoval. Řekla mu, že je „radost“ s ním zpívat, a z této myšlenky vzniklo jeho umělecké jméno Joy Peters.

Setkání s Axelem Breitungem

Zásadním okamžikem Petersovy kariéry bylo setkání s Axelem Breitungem.

V roce 1985 Peters vystupoval v Hannoveru v diskotéce, kde měl vlastní noční klubový program kombinující zpěv a stand-up comedy. Právě tam ho Breitung objevil.

Breitung se následně stal jednou z nejdůležitějších osobností jeho hudební kariéry.

Dnes je Axel Breitung znám především jako producent a skladatel spojený se skupinou Silent Circle, ale v 80. letech pracoval s řadou interpretů německé taneční scény. Jeho produkční rukopis je možné slyšet také u Joy Peterse.

Peters později uvedl, že jeho spolupráce s Breitungem trvala přibližně pět let a společně vytvořili tři singly a také album, které tehdy nebylo oficiálně vydáno.

Don't Lose Your Heart Tonight – první velký hit

První zásadní nahrávkou byla skladba:

Don't Lose Your Heart Tonight

Vyšla v roce 1986 a stala se Petersovou první velkou klasikou.

Autorem skladby byl Axel Breitung, který se zároveň podílel na produkci a také na doprovodných vokálech.

Nahrávka přesně odpovídala tehdejšímu německému Euro Disco: výrazná melodie, elektronické klávesy, taneční rytmus, romantický text a charakteristické vícevrstvé vokály.

Zajímavé je, že skladba existovala v několika délkách. Původní 12" verze se pohybuje kolem pěti minut a pozdější katalogy evidují také prodloužené verze. Na různých digitálních vydáních se proto můžeme setkat s poněkud odlišnými údaji o délce.

Píseň se postupně stala jednou z typických ukázek německého Italo/Euro Disco druhé poloviny 80. let.

One Night In Love – absolutní klasika

Ještě slavnější je druhá Petersova zásadní skladba:

One Night In Love

Vyšla v roce 1987.

Hudbu i text napsal Axel Breitung a rovněž ji produkoval.

 „One Night In Love“ je dnes pravděpodobně nejznámější Petersovou nahrávkou. Její typické syntetizátorové melodie, výrazná basová linka a romantická atmosféra dokonale vystihují zvuk evropského tanečního popu roku 1987.

Skladba se později objevila na velkém množství kompilací věnovaných Italo Disco. Například byla zařazena na Italo Disco Tracks 1, stejně jako „Don't Lose Your Heart Tonight“.

Třetí projekt – Starchild

Mnohem méně známou kapitolou je skladba „Starchild“.

Peters ji nahrál ve spolupráci s řeckou zpěvačkou Stinou Papadopoulou. Peters ve starším rozhovoru popsal „Starchild“ jako koprodukci a uvedl, že Papadopoulou po krátké kariéře ze zpívání ustoupila.

Nahrávka je spojována také s označením V-Project a v roce 1988 vyšla jako singl. Apple Music ji eviduje jako „Starchild (feat. V-Project)“, přičemž vydání obsahuje dvě skladby.

„Starchild“ tak představuje jednu z méně známých, ale pro sběratele velmi zajímavých částí Petersovy diskografie.

Nevydané album

Jednou z největších kuriozit Joy Petersovy kariéry je skutečnost, že během jeho spolupráce s Axelem Breitungem vzniklo také album, které nebylo v 80. letech oficiálně vydáno.

Peters sám v rozhovoru potvrdil, že s Breitungem vytvořili kromě tří singlů také jedno nevydané album. Dochované materiály ukazují, že projekt měl mnohem širší záběr než pouze dvě známé hitové skladby. Mezi skladbami spojovanými s tímto Petersovým materiálem se objevují například:

• One Night In Love
• Sign Of Love
• You're So Vain
• When Angels Talk
• Bad Girl
• Don't Say
• Robot Rule
• I Wish You Were Here
• I'm Back To Stay
• Sweetest Dreams
• Don't Lose Your Heart

Část těchto nahrávek byla později zpřístupněna na různých retrospektivních vydáních a kompilacích.

To je také důvod, proč je kolem Petersovy diskografie určitý zmatek. Některé katalogy uvádějí pouze jeho dva největší hity, jiné zahrnují pozdější vydání a digitálně zveřejněné skladby.

Don't Ask Me Why a Who Took My Girl

Petersova pozdější tvorba z 80. let zahrnuje také skladby „Don't Ask Me Why“ a „Who Took My Girl“.

„Don't Ask Me Why“ je doložena jako singlová nahrávka z roku

„Who Took My Girl“ je další zajímavou skladbou. Digitální katalogy ji spojují s rokem 1987, přičemž existuje také varianta názvu „Who Took My Girl? (Who Took My Heart?)“.

Joy Peters a německá Euro Disco scéna

Peters se objevil právě v době, kdy se německá taneční hudba dostávala do obrovského mezinárodního rozmachu.

Vedle něj stáli například:

• Fancy
• Modern Talking
• Bad Boys Blue
• Silent Circle
• Michael Bedford
• Mike Mareen
• Grant Miller
• C. Catch

Joy Peters však nebyl typickým studiovým projektem, jehož vokály by vytvářel anonymní studiový zpěvák. Jeho hlas byl skutečný a charakteristický a právě jeho pěvecká zkušenost pomohla jeho nahrávkám získat výraznější osobnost.

Dobové vzpomínky také uvádějí jeho přátelství s Fancym a velmi intenzivní koncertní období.

Podle dostupného rozhovoru Peters v roce 1987 vystupoval také na festivalu v Singapuru.

Návrat k hudbě

Po období největší slávy se Joy Peters z veřejného hudebního prostoru výrazně stáhl. Jeho staré nahrávky však nezmizely.

Naopak – v 90. letech a zejména po roce 2000 začala mezi fanoušky znovu růst obliba klasického Italo Disco.

„Don't Lose Your Heart Tonight“ a „One Night In Love“ se začaly objevovat na nových CD kompilacích a později také v digitálních hudebních službách. „One Night In Love“ například vyšla na řadě kompilací věnovaných 80s Disco a Italo Disco.

Back To Joy

Peters se nakonec k aktivnímu nahrávání vrátil.

V roce 2012 se objevilo album Back To Joy, na kterém se opět podílel také Axel Breitung. Pozdější materiály uvádějí vedle Breitunga také producenta Marca Rochowského.

Název Back To Joy je příznačný – šlo v podstatě o návrat interpreta, který se po mnoha letech znovu spojil se světem elektronického Euro Disco.

Nová etapa – Winter In My Heart

Další výraznější návrat přišel v roce 2019 se skladbou a EP:

Winter In My Heart

EP obsahovalo:

1. Winter In My Heart – Radio Version – 3:59
2. Winter In My Heart – Extended – 6:33
3. Winter In My Heart – Instrumental – 6:33

EP vyšlo v listopadu 2019.

Hudebně se Peters vrací k elektronickému disco zvuku, ale současně je produkce modernější než jeho původní nahrávky z 80. let.

Burning Dreams – návrat v roce 2020

Nejvýznamnějším moderním Petersovým projektem je album Burning Dreams, vydané 23. listopadu 2020.

Album představuje skutečný návrat k jeho hudebním kořenům. Podle Petersovy vlastní prezentace obsahuje nové skladby, jejichž hudbu vytvořil Estimado, zatímco texty napsal Joy Peters. Materiál kombinuje modernější Disco Fox s prvky charakteristického zvuku jeho nahrávek z 80. let.

Album obsahuje například:

• Burning Dreams
• Heartaches Made Of Love
• Lucky Star
• Roses In Bloom
• Lilac Flower
• Winter In My Heart
• Let Me Love You Tonight

a řadu remixových a instrumentálních verzí.

Digitální vydání navíc obsahuje bonusové verze, například „Roses In Bloom (Instrumental)“, „Lucky Star (Russian Disco Version)“, „Winter In My Heart (DJ Version Dubstrumental)“ nebo „Let Me Love You Tonight (DJ Version)“.

Joy Peters dnes

Dnešní katalog Joy Peterse je podstatně rozsáhlejší než jeho původní diskografie z 80. let. Digitální služby dnes uvádějí vedle klasických nahrávek také pozdější skladby a alba, například The Living Tree, I Wish You Love, Winter In My Heart a Burning Dreams.

Peters tak není pouze nostalgickou vzpomínkou na dvě skladby z 80. let. Přesto je právě jeho původní tvorba to, co mu zajistilo trvalé místo v historii Italo Disco.

Diskografie – nejdůležitější nahrávky

1986

Don't Lose Your Heart Tonight

Jedna z jeho nejznámějších skladeb a základní kámen Petersovy kariéry.

1987

One Night In Love

Jeho druhý a pravděpodobně vůbec nejznámější hit.

1987

Who Took My Girl

Méně známá nahrávka, která se dnes objevuje také v digitálních katalozích.

1988

Don't Ask Me Why

Další Petersova nahrávka z produkčního okruhu Axela Breitunga.

1988

Starchild / V-Project

Spolupráce se Stinou Papadopoulou, dnes zajímavá především pro sběratele.

2012

Back To Joy

Návrat k hudební kariéře.

2019

Winter In My Heart

Moderní Euro Disco/Disco Fox návrat.

2020

Burning Dreams

Nové studiové album, které propojuje Petersův klasický styl s modernější produkcí.

Zajímavosti

• Joy Peters začal zpívat už v 16 letech.
  Vedle populární hudby má vzdělání v oblasti operního zpěvu a herectví.
• Narodil se ve Vídni, ale jeho kariéra je úzce spojena s německou hudební scénou.
• Jeho umělecké jméno mu údajně navrhla anglická zpěvačka.
• Objevil ho Axel Breitung.
  Právě tato spolupráce vedla k jeho nejznámějším nahrávkám.
• „Don't Lose Your Heart Tonight“ a „One Night In Love“ napsal Axel Breitung.
• Breitung zpíval také doprovodné vokály.
  Peters to výslovně uvedl v rozhovoru.
• Původně mělo vzniknout celé album.
  V 80. letech však nebylo vydáno.
• Peters koncertoval i mimo Evropu.
  V roce 1987 vystupoval například v Singapuru.
• Jeho tvorba byla po letech znovu objevena fanoušky Italo Disco.
  „One Night In Love“ a „Don't Lose Your Heart Tonight“ se opakovaně vracely na CD kompilace tohoto žánru.

Joy Peters je krásným příkladem toho, že velikost diskografie nemusí rozhodovat o významu interpreta.

Jeho původní kariéra v 80. letech byla krátká, ale spojení jeho hlasu s produkcí Axela Breitunga vytvořilo dvě skladby, které přežily několik hudebních generací. „Don't Lose Your Heart Tonight“ a především „One Night In Love“ dnes patří k nahrávkám, které okamžitě připomenou klasický zvuk německého Euro Disco.

V době největšího rozmachu stál Peters po boku mnohem známějších jmen, jako byli Fancy, Modern Talking nebo Bad Boys Blue. Přestože se jim komerčním rozsahem nemohl rovnat, mezi skutečnými sběrateli Italo Disco má jeho jméno dodnes velmi pevné místo.

A právě v tom spočívá jeho zvláštní kouzlo: Joy Peters nepotřeboval desítky hitů. Stačily mu dvě – a obě se staly klasikami.